Žalmy 69
/b/ps/69
- 1Pro předního zpěváka, podle „Lilií“. Davidův.
- 2Zachraň mě, můj Bože, vody mi pronikly k duši!
- 3V bahně hlubiny se topím, není na čem stanout, do hlubokých vod se nořím, dravý proud mě vleče.
- 4Volám do umdlení, hrdlo zanícené, Boha vyhlížím, až zrak mi vypovídá.
- 5Víc než vlasů na mé hlavě je těch, kdo mě bez důvodů nenávidí; zdatní jsou, kdo umlčet mě chtějí, zrádní nepřátelé! Co jsem neuchvátil, mám teď vracet.
- 6Ty znáš, Bože, moji pošetilost, čím jsem se kdy provinil, ti není skryto.
- 7Kvůli mně však ať se nemusejí hanbit, kdo složili svou naději v tebe, Panovníku, Hospodine zástupů, ať kvůli mně se nemusejí stydět ti, kdo tě hledají, Bože Izraele!
- 8Snáším potupu přec kvůli tobě, stud pokryl mé tváře.
- 9Za cizího mě mají mí bratři, cizincem jsem pro syny své matky,
- 10neboť horlivost o tvůj dům mě strávila, tupení těch, kdo tě tupí, padlo na mne.
- 11Postil jsem se, vyplakal si oči, ale v potupu se mi to obrátilo.
- 12Oblékl jsem si žíněné roucho a stal jsem se pro ně pořekadlem.
- 13O mně klevetí, kdo sedávají v bráně, pijani si o mně popěvují.
- 14Ale má modlitba spěje , Hospodine, k tobě, je čas přízně, Bože nejvýš milosrdný, odpověz mi, věrný dárce spásy,
- 15vysvoboď mě z bahna, ať se neutopím! Kéž jsem vysvobozen z rukou těch, kteří mě nenávidí, z hlubokých vod.
- 16Ať mě neodvleče dravý vodní proud, ať hlubina mě nepohltí, ať nade mnou studnice nezavře ústa!
- 17Odpověz mi, Hospodine, vždyť tvé milosrdenství je dobrotivé, pro své velké slitování shlédni na mne,
- 18neskrývej tvář před svým služebníkem, když se soužím, pospěš, odpověz mi,
- 19buď mi blízko, zastaň se mne, vykup mě kvůli mým nepřátelům!
- 20Ty víš, jak jsem tupen, ostouzen a haněn, máš před sebou všechny moje protivníky.
- 21Srdce potupou mi puká, jsem jak ochrnulý. Na soucit jsem čekal, ale marně; na ty, kdo by potěšili – nenašel se nikdo .
- 22Do jídla mi dali žluč, když jsem žíznil, dali mi pít ocet.
- 23Jejich stůl se jim staň osidlem a těm, kdo jsou s nimi zajedno, buď léčkou.
- 24Dej , ať se jim zatmí v očích, aby neviděli, jejich bedra ustavičně zbavuj síly.
- 25Vylej na ně svůj hrozný hněv, tvůj planoucí hněv ať postihne je.
- 26Jejich hradiště ať zpustne, v jejich stanech ať nebydlí nikdo.
- 27Neboť toho, kterého jsi ty zbil, pronásledovali, vypravují o bolesti těch, které jsi proklál.
- 28Sečti jejich nepravosti, ať před tebou nejsou spravedliví.
- 29Nechť jsou vymazáni z knihy živých, nezapsáni mezi spravedlivé.
- 30Jsem ponížen, bolestí se soužím, avšak hradem je mi, Bože, tvoje spása.
- 31Písní budu chválit jméno Boží, velebit je budu díkůvzdáním.
- 32Hospodin to přijme raději než býka, býčka s paznehty a rohy.
- 33Pokorní to spatří a budou mít radost; kdo se dotazujete na Boží vůli , okřejete v srdci.
- 34Vždyť Hospodin ubožáky slyší, nepohrdá svými, když jsou uvězněni.
- 35Ať ho chválí nebesa i země, moře se vším, co se v nich hemží,
- 36neboť Bůh zachrání Sijón a zbuduje judská města; budou tam sídlit a mít je ve vlastnictví.
- 37Potomstvo jeho služebníků je bude dědičně držet; budou v nich bydlet ti, kdo milují jeho jméno.
Žalmy 68