Žalmy 69
/b/Ps/69
- 1Pro předního zpěváka, podle „Lilií“. Davidův. 
- 2Zachraň mě,  můj  Bože, vody  mi  pronikly k duši! 
- 3V bahně hlubiny se topím, není na čem stanout, do hlubokých vod se nořím, dravý proud mě vleče. 
- 4Volám do umdlení, hrdlo zanícené, Boha vyhlížím,  až  zrak mi vypovídá. 
- 5Víc než vlasů na mé hlavě je těch, kdo mě bez důvodů nenávidí; zdatní jsou, kdo umlčet mě chtějí, zrádní nepřátelé! Co jsem neuchvátil, mám teď vracet. 
- 6Ty znáš, Bože, moji pošetilost, čím jsem se  kdy  provinil, ti není skryto. 
- 7Kvůli mně  však  ať se nemusejí hanbit, kdo složili svou naději v tebe, Panovníku, Hospodine zástupů, ať kvůli mně se nemusejí stydět ti, kdo tě hledají, Bože Izraele! 
- 8Snáším potupu přec kvůli tobě, stud pokryl mé tváře. 
- 9Za cizího mě mají mí bratři, cizincem jsem pro syny své matky, 
- 10neboť horlivost o tvůj dům mě strávila, tupení těch, kdo tě tupí, padlo na mne. 
- 11Postil jsem se, vyplakal si oči, ale v potupu se mi to obrátilo. 
- 12Oblékl jsem si žíněné roucho a stal jsem se pro ně pořekadlem. 
- 13O mně klevetí, kdo sedávají v bráně, pijani si  o mně  popěvují. 
- 14Ale má modlitba  spěje , Hospodine, k tobě,  je  čas přízně, Bože nejvýš milosrdný, odpověz mi, věrný  dárce  spásy, 
- 15vysvoboď mě z bahna, ať se neutopím! Kéž jsem vysvobozen z  rukou  těch, kteří mě nenávidí, z hlubokých vod. 
- 16Ať mě neodvleče dravý vodní proud, ať hlubina mě nepohltí, ať nade mnou studnice nezavře ústa! 
- 17Odpověz mi, Hospodine, vždyť tvé milosrdenství je dobrotivé, pro své velké slitování shlédni na mne, 
- 18neskrývej tvář před svým služebníkem, když se soužím, pospěš, odpověz mi, 
- 19buď mi blízko, zastaň se mne, vykup mě kvůli mým nepřátelům! 
- 20Ty víš, jak jsem tupen, ostouzen a haněn, máš před sebou všechny moje protivníky. 
- 21Srdce potupou mi puká, jsem  jak  ochrnulý. Na soucit jsem čekal, ale marně; na ty, kdo by potěšili – nenašel se  nikdo . 
- 22Do jídla mi dali žluč, když jsem žíznil, dali mi pít ocet. 
- 23Jejich stůl se jim staň osidlem a těm, kdo jsou s nimi zajedno, buď léčkou. 
- 24Dej , ať se jim zatmí v očích, aby neviděli, jejich bedra ustavičně zbavuj síly. 
- 25Vylej na ně svůj hrozný hněv, tvůj planoucí hněv ať postihne je. 
- 26Jejich hradiště ať zpustne, v jejich stanech ať nebydlí nikdo. 
- 27Neboť toho, kterého jsi ty zbil, pronásledovali, vypravují o bolesti těch, které jsi proklál. 
- 28Sečti jejich nepravosti, ať před tebou nejsou spravedliví. 
- 29Nechť jsou vymazáni z knihy živých, nezapsáni mezi spravedlivé. 
- 30Jsem ponížen, bolestí se soužím, avšak hradem je mi, Bože, tvoje spása. 
- 31Písní budu chválit jméno Boží, velebit je budu díkůvzdáním. 
- 32Hospodin  to  přijme raději než býka, býčka s paznehty a rohy. 
- 33Pokorní to spatří a budou mít radost; kdo se dotazujete na Boží  vůli , okřejete v srdci. 
- 34Vždyť Hospodin ubožáky slyší, nepohrdá svými, když jsou uvězněni. 
- 35Ať ho chválí nebesa i země, moře se vším, co se v nich hemží, 
- 36neboť Bůh zachrání Sijón a zbuduje judská města; budou tam sídlit a mít je ve vlastnictví. 
- 37Potomstvo jeho služebníků je bude dědičně držet; budou v nich bydlet ti, kdo milují jeho jméno.