Žalmy 68
/b/ps/68
- 1Pro předního zpěváka, Davidův. Zpívaný žalm.
- 2Povstane Bůh, a rozprchnou se jeho nepřátelé, na útěk se před ním dají, kdo ho nenávidí.
- 3Odvaneš je jako dým. Tak jako taje vosk před žárem ohně, tak zhynou před Bohem svévolníci.
- 4Spravedliví se však zaradují a jásotem budou oslavovat Boha, budou se radostně veselit.
- 5Prozpěvujte Bohu, pějte žalmy jeho jménu, upravujte cestu tomu, který jede pustinami. Hospodin je jeho jméno, jásotem ho oslavujte.
- 6Otec sirotků, obhájce vdov je Bůh v obydlí svém svatém.
- 7Bůh, jenž osamělé usazuje v domě, vyvádí vězně k šťastnému životu ; odbojníci však zůstanou ve vyprahlé zemi.
- 8Bože, když jsi táhl v čele svého lidu, když jsi kráčel pustým krajem,
- 9třásla se země, kanuly krůpěje z nebe před Bohem ze Sínaje, před Bohem, Bohem Izraele.
- 10Štědrým přívalem jsi skrápěl své dědictví, Bože, když se země vysílila, pečoval jsi o ni.
- 11Tvoje stádce se v ní usadilo. Bože, ve své dobrotě máš péči o poníženého!
- 12Panovník pronáší výrok. Nesmírný je zástup žen , jež radostnou zvěst nesou:
- 13„Pádí králové i se zástupy, pádí, hospodyně rozdělují kořist.
- 14Zůstanete ležet mezi ohradami? Jak se blyští stříbrem potažená křídla holubice, perutě zlatavě zelenavé!
- 15Už jí Všemohoucí rozehnal ty krále! To tys přikryl sněhem šerý Salmón.“
- 16Horou bohů je hora Bášan, hora Bášan je hora strmých štítů.
- 17Proč, vy strmé horské štíty, úkosem shlížíte na horu, na níž se usadit zatoužil Bůh? Tam bude Hospodin přebývat natrvalo.
- 18Božích vozů jsou desetitisíce, tisíce tisíců. Panovník je mezi nimi, ze Sínaje táhne do svatyně.
- 19Vystoupil jsi na výšinu, ty, kdo byli v zajetí, jsi vedl, mnohé z lidí přijals darem, odbojníci však museli zůstat v poušti , Hospodine, Bože!
- 20Požehnán buď Panovník, den ze dne za nás nosí břímě. Bůh je naše spása.
- 21Bůh je Bohem, jenž nás zachraňuje. Je to on, Panovník Hospodin, kdo vyvádí z tenat smrti.
- 22Ano, Bůh rozdrtí nepřátelům hlavu, témě tomu, který se ve vinách brodí.
- 23Panovník řekl: „Vyvedu z Bášanu, vyvedl jsem i z hlubin moře
- 24a noha tvá je rozdrtí v krvi, ať jazyk tvých psů má z nepřátel podíl.“
- 25Všichni spatřili tvůj průvod, Bože, průvod mého Boha, mého Krále, do svatyně.
- 26Napřed šli zpěváci, za nimi hudebníci, uprostřed s bubínky dívky.
- 27V shromážděních dobrořečte Bohu, Hospodinu, vy z pramene Izraele!
- 28Tady je Benjamín, nejmladší, jenž se stal nad nimi pánem, nad veliteli Judy a jeho oddíly, nad veliteli Zabulóna, veliteli Neftalího.
- 29Byl to příkaz tvého Boha. Nechť se tvá moc, Bože, mocně prokazuje v tom, co pro nás konáš
- 30ze svého chrámu nad Jeruzalémem. Králové ti budou přinášet dary.
- 31Oboř se na tu divou zvěř v rákosí, na stádo turů mezi býčky národů, na toho, který se vrhá do bláta kvůli úlomku stříbra. Rozpraš národy válkychtivé!
- 32Ať přijdou egyptští velmožové, ať Kúš vztáhne ruce vstříc Bohu.
- 33Království země, zpívejte Bohu, zapějte žalmy Panovníku,
- 34tomu, jenž jezdí po nebi, po nebi odvěkém. Hle, vydal hlas, hlas plný moci.
- 35Uznejte Boží moc! Jeho vznešenost se klene nad Izraelem, jeho moc do mraků strmí .
- 36Bůh ze tvých svatyň vzbuzuje bázeň, Bůh Izraele. On dává moc a udatnost lidu. Požehnán buď Bůh!
Žalmy 67