1. Korintským 12
/b/cor1/12
- 1Pokud jde o duchovní dary, bratří, nechtěl bych vás nechat v nevědomosti.
- 2Pamatujete se, že když jste byli pohané, táhlo vás to neodolatelně k němým modlám.
- 3Proto vám zdůrazňuji, že žádný, kdo mluví z Ducha Božího, neřekne: „Ježíš buď proklet,“ a že nikdo nemůže říci: „Ježíš je Pán,“ leč v Duchu svatém.
- 4Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch;
- 5rozdílné služby, ale tentýž Pán;
- 6a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všecko ve všech.
- 7Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu.
- 8Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha,
- 9někomu zase víra v témž Duchu, někomu dar uzdravování v jednom a témž Duchu,
- 10někomu působení mocných činů, dalšímu zase proroctví, jinému rozlišování duchů, někomu dar mluvit ve vytržení, jinému dar vykládat, co to znamená.
- 11To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce.
- 12Tak jako tělo je jedno, ale má mnoho údů, a jako všecky údy těla jsou jedno tělo, ač je jich mnoho, tak je to i s Kristem.
- 13Neboť my všichni, ať Židé či Řekové, ať otroci či svobodní, byli jsme jedním Duchem pokřtěni v jedno tělo a všichni jsme byli napojeni týmž Duchem.
- 14Tělo není jeden úd, nýbrž mnoho údů.
- 15Kdyby řekla noha: „Protože nejsem ruka, nepatřím k tělu,“ tím by ještě nepřestala být částí těla.
- 16A kdyby řeklo ucho: „Protože nejsem oko, nepatřím k tělu,“ tím by ještě nepřestalo být částí těla.
- 17Kdyby celé tělo nebylo než oko, kde by byl sluch? A kdyby celé tělo nebylo než sluch, kde by byl čich?
- 18Ale Bůh dal tělu údy a každému z nich určil úkol, jak sám chtěl.
- 19Kdyby všechno bylo jen jedním údem, kam by se podělo tělo?
- 20Ve skutečnosti však je mnoho údů, ale jedno tělo.
- 21Oko nemůže říci ruce: „Nepotřebuji tě!“ Ani hlava nemůže říci nohám: „Nepotřebuji vás!“
- 22A právě ty údy těla, které se zdají méně významné, jsou nezbytné,
- 23a které pokládáme za méně čestné, těm prokazujeme zvláštní čest, a neslušné slušněji zahalujeme,
- 24jak to naše slušné údy nepotřebují. Bůh zařídil tělo tak, že přehlíženým údům dal hojnější čest,
- 25aby v těle nedošlo k roztržce, ale aby údy shodně pečovaly jeden o druhý.
- 26Trpí-li jeden úd, trpí spolu s ním všechny. A dochází-li slávy jeden úd, všechny se radují spolu s ním.
- 27Vy jste tělo Kristovo, a každý z vás je jedním z jeho údů.
- 28A v církvi ustanovil Bůh jedny za apoštoly, druhé za proroky, třetí za učitele; potom jsou mocné činy, pak dary uzdravování, služba potřebným, řízení církve, řeč ve vytržení.
- 29Jsou snad všichni apoštoly? Jsou všichni proroky? Jsou všichni učiteli? Mají všichni moc činit divy?
- 30Mají všichni dar uzdravovat? Mají všichni schopnost mluvit ve vytržení rozličnými jazyky? Dovedou je všichni vykládat?
- 31Usilujte o vyšší dary! A ukážu vám ještě mnohem vzácnější cestu:
1. Korintským 11