1. Korintským 11
/b/cor1/11
- 1Jednejte podle mého příkladu, jako já jednám podle příkladu Kristova.
- 2Chválím vás, že si mne stále připomínáte a držíte se tradice, kterou jste ode mne přijali.
- 3Rád bych, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista je Bůh.
- 4Každý muž, který se modlí nebo prorocky mluví s pokrytou hlavou, zneuctívá toho, kdo je mu hlavou,
- 5a každá žena, která se modlí nebo prorocky mluví s nezahalenou hlavou, zneuctívá toho, kdo je jí hlavou; je to jedno a totéž, jako kdyby byla ostříhaná.
- 6Jestliže si žena nezahaluje hlavu, ať se už také ostříhá. Je-li však pro ženu potupné dát se ostříhat nebo oholit, ať se zahaluje.
- 7Muž si nemá zahalovat hlavu, protože je obrazem a odleskem slávy Boží, kdežto žena je odleskem slávy mužovy.
- 8Vždyť muž není z ženy, nýbrž žena z muže.
- 9Muž přece nebyl stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
- 10Proto má žena mít na hlavě znamení moci kvůli andělům.
- 11V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy,
- 12vždyť jako je žena z muže, tak i muž skrze ženu – všecko pak je z Boha.
- 13Posuďte to sami: Sluší se, aby se žena k Bohu modlila s nezahalenou hlavou?
- 14Cožpak vás sama příroda neučí, že pro muže jsou dlouhé vlasy hanbou,
- 15kdežto pro ženu ctí? Vlasy jsou jí totiž dány jako závoj.
- 16Chce-li někdo umíněně na tom trvat, tomu říkám: Není to obyčejem ani u nás, ani v ostatních církvích Božích.
- 17Když už vás napomínám, nemohu také pochválit, že se shromažďujete spíše ke škodě než k prospěchu.
- 18Předně slyším, že jsou mezi vámi roztržky, když se v církvi shromažďujete, a jsem nakloněn tomu věřit.
- 19Neboť musí mezi vámi být i různé skupiny, aby se ukázalo, kdo z vás se osvědčí.
- 20Když vy se však shromažďujete, není to už společenství večeře Páně:
- 21každý se dá hned do své večeře, a jeden má hlad, druhý se opije.
- 22Což nemáte své domácnosti, kde byste jedli a pili? Či snad pohrdáte církví Boží a chcete zahanbit ty, kteří nic nemají? Co vám mám říci? Mám vás snad pochválit? Za to vás nechválím!
- 23Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také odevzdal: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,
- 24vzdal díky, lámal jej a řekl: „ Toto jest mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku.“
- 25Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva, zpečetěná mou krví; to čiňte, kdykoli budete píti, na mou památku.“
- 26Kdykoli tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.
- 27Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně.
- 28Nechť každý sám sebe zkoumá, než tento chléb jí a z tohoto kalicha pije.
- 29Kdo jí a pije a nerozpoznává, že jde o tělo Páně, jí a pije sám sobě odsouzení.
- 30Proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných a mnozí umírají.
- 31Kdybychom soudili sami sebe, nebyli bychom souzeni.
- 32Když nás však soudí Pán, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni spolu se světem.
- 33A tak, bratří moji, když se shromažďujete k společnému stolu, čekejte jeden na druhého.
- 34Kdo má hlad, ať se nají doma, abyste se neshromažďovali k odsouzení. Ostatní věci zařídím, až přijdu.
1. Korintským 10