1. Korintským 10
/b/cor1/10
- 1Chtěl bych vám připomenout, bratří, že naši praotcové byli všichni pod oblakovým sloupem, všichni prošli mořem,
- 2všichni byli křtem v oblaku a moři spojeni s Mojžíšem,
- 3všichni jedli týž duchovní pokrm
- 4a pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus.
- 5A přece se většina z nich Bohu nelíbila; vždyť ‚poušť byla poseta jejich těly‘.
- 6To vše se stalo nám na výstrahu, abychom nezatoužili po zlém jako oni.
- 7A také nebuďte modláři jako někteří z nich, jak je psáno: ‚Usadil se lid, aby jedl a pil, a potom povstali k tancům.‘
- 8Ani se neoddávejme smilstvu jako někteří z nich, a padlo jich za jeden den třiadvacet tisíc.
- 9A také nechtějme zkoušet Pána, jako to dělali někteří z nich, a hynuli od hadího uštknutí,
- 10ani nereptejte jako někteří z nich, a byli zahubeni Zhoubcem.
- 11To, co se jim stalo, je výstražný obraz a bylo to napsáno k napomenutí nám, které zastihl přelom věků.
- 12A proto ten, kdo si myslí, že stojí, ať si dá pozor, aby nepadl.
- 13Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.
- 14A proto, moji milovaní, utíkejte před modlářstvím.
- 15Mluvím k vám jako k rozumným lidem; posuďte sami, co říkám:
- 16Není kalich požehnání, za nějž děkujeme, účastí na krvi Kristově? A není chléb, který lámeme, účastí na těle Kristově?
- 17Protože je jeden chléb, jsme my mnozí jedno tělo, neboť všichni máme podíl na jednom chlebu.
- 18Pohleďte na Izraelský lid: Nespojuje ty, kteří jedí oběti, společenství oltáře?
- 19Co tím chci říci? Že pokrm obětovaný modlám něco znamená? Nebo že modla něco znamená?
- 20Nikoli, nýbrž že to, co pohané obětují, obětují démonům, a ne Bohu. Nechci, abyste vešli ve společenství s démony.
- 21Nemůžete pít kalich Páně i kalich démonů. Nemůžete mít účast na stolu Páně i na stolu démonů.
- 22Chceme snad popudit Pána k žárlivosti? Jsme snad silnější než on?
- 23‚Všecko je dovoleno‘ – ano, ale ne všecko prospívá. ‚Všecko je dovoleno‘ – ano, ale ne všecko přispívá ke společnému růstu.
- 24Nikdo ať nemyslí sám na sebe, nýbrž ať má ohled na druhého!
- 25Jezte všechno, co se prodává v masných krámech, a pro své svědomí se nepotřebujete na nic ptát.
- 26‚Hospodinova je země i její plnost.‘
- 27Pozve-li vás někdo z nevěřících a chcete tam jít, jezte všechno, co vám předloží, a pro své svědomí se na nic neptejte.
- 28Kdyby vám však někdo řekl: „Toto bylo obětováno božstvům,“ nejezte kvůli tomu, kdo vás na to upozornil, a pro svědomí –
- 29nemyslím vaše svědomí, nýbrž svědomí toho druhého. Proč by moje svoboda měla být souzena cizím svědomím?
- 30Jestliže něco přijímám s vděčností, proč mám být odsuzován za to, zač vzdávám díky?
- 31Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží.
- 32Nebuďte kamenem úrazu ani Židům, ani Řekům, ani církvi Boží,
- 33já se také snažím všem vyjít vstříc. Nehledám svůj vlastní prospěch, nýbrž prospěch mnohých, aby byli spaseni.
1. Korintským 9