Lukáš 19
/b/Luke/19
- 1Ježíš vešel do Jericha a procházel jím.
- 2Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč;
- 3toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit.
- 4Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít.
- 5Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“
- 6On rychle slezl a s radostí jej přijal.
- 7Všichni, kdo to viděli, reptali: „On je hostem u hříšného člověka!“
- 8Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně.“
- 9Ježíš mu řekl: „Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn Abrahamův.
- 10Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.“
- 11Těm, kteří to slyšeli, pověděl ještě podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma, a oni se domnívali, že království Boží se má zjevit ihned.
- 12Proto řekl: „Jeden muž vznešeného rodu měl odejít do daleké země, aby si odtud přinesl královskou hodnost.
- 13Zavolal si deset svých služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: ‚Hospodařte s nimi, dokud nepřijdu.‘
- 14Ale občané ho nenáviděli a poslali vzápětí poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme tohoto člověka za krále!‘
- 15Když se však jako král vrátil, dal si předvolat služebníky, kterým svěřil peníze, aby se přesvědčil, jak s nimi kdo hospodařil.
- 16Přišel první a řekl: ‚Pane, tvoje hřivna vynesla deset hřiven.‘
- 17Řekl mu: ‚Správně, služebníku dobrý, poněvadž jsi byl věrný v docela malé věci, budeš vládnout nad deseti městy.‘
- 18Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvoje hřivna vynesla pět hřiven.‘
- 19Řekl mu: ‚Ty vládni nad pěti městy!‘
- 20Přišel další a řekl: ‚Pane, tu je tvoje hřivna; měl jsem ji schovánu v šátku,
- 21neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk: bereš, co jsi nedal, a sklízíš, co jsi nezasel.‘
- 22Řekne mu: ‚Jsi špatný služebník. Soudím tě podle tvých vlastních slov: věděl jsi, že jsem člověk přísný a beru, co jsem nedal, a sklízím, co jsem nezasel.
- 23Proč jsi aspoň mé peníze neuložil, a já bych si je byl teď vybral i s úrokem.‘
- 24Své družině pak řekl: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má deset hřiven!‘
- 25Řekli mu: ‚Pane, už má deset.‘
- 26Pravím vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.
- 27Ale mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a přede mnou je pobijte.‘“
- 28Po těchto slovech pokračoval Ježíš v cestě do Jeruzaléma.
- 29Když se přiblížil k Betfage a k Betanii u hory, která se nazývá Olivová, poslal dva ze svých učedníků
- 30a řekl jim: „Jděte naproti do vesnice, a jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte!
- 31Zeptá-li se vás někdo, proč je odvazujete, odpovězte mu: ‚Pán je potřebuje.‘“
- 32Šli, kam je poslal, a nalezli vše, jak jim řekl.
- 33Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho majitelé: „Proč to oslátko odvazujete?“
- 34Oni odpověděli: „Pán je potřebuje.“
- 35Přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili přes ně své pláště a Ježíše na ně posadili.
- 36A jak jel, prostírali mu své pláště na cestu.
- 37Když už se blížil ke svahu Olivové hory, počal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny mocné činy, které viděli.
- 38Volali: „Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Na nebi pokoj a sláva na výsostech!“
- 39Tu mu řekli někteří farizeové ze zástupu: „Mistře, napomeň své učedníky!“
- 40Odpověděl: „Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení.“
- 41Když už byl blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče
- 42a řekl: „Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím.
- 43Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí tě a sevřou ze všech stran.
- 44Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil.“
- 45Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali,
- 46a řekl jim: „Je psáno: ‚Můj dům bude domem modlitby,‘ ale vy jste z něho udělali doupě lupičů.“
- 47Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili,
- 48ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech.
Lukáš 18