Jób 36
/b/Job/36
- 1Elíhú dále pokračoval slovy:
- 2„Měj se mnou trochu trpělivosti a sdělím ti, že ještě mám o Bohu co říci.
- 3Začnu se svým věděním zdaleka a přiznám svému Učiniteli spravedlnost,
- 4neboť opravdu má slova nejsou klam; před tebou je člověk dokonalých vědomostí.
- 5Hle, Bůh je úctyhodný, nezavrhne bez příčiny , je úctyhodný silou i srdcem.
- 6Nenechá naživu svévolníka, ale utištěným dopomůže k právu.
- 7Od spravedlivého neodvrací zrak; s králi je na trůn dosazuje navždy a jsou vyvýšeni.
- 8Jsou-li však spoutáni řetězy, chyceni do provazů utrpení,
- 9oznamuje jim, čeho se dopustili, že se rozbujela jejich přestoupení,
- 10otvírá jim ucho pro napomenutí a vyzývá je, aby se odvrátili od ničemností.
- 11Poslechnou-li, budou-li mu sloužit, dokončí své dny v pohodě a v rozkoších svá léta.
- 12Neposlechnou-li, sejdou hubící střelou a zahynou pro svou nerozvážnost.
- 13Kdo jsou rouhavého srdce, přispívají k hněvu, nevolají o pomoc, ani když je spoutá.
- 14Proto zemře jejich duše v mládí a jejich život skončí se zasvěcenci smilstva.
- 15Utištěného zachrání skrze jeho utrpení, otevře mu ucho skrze útlak.
- 16To on tě odláká z jícnu soužení; abys měl kolem volný prostor, bez stísněnosti, a poklidný stůl plný tučnosti.
- 17Chceš-li se svévolně přít, pře tě přivede před soud.
- 18Ať tě rozhořčení nezláká k tleskání a velké výkupné ať tě nesvede z cesty .
- 19Vytrhne tě volání o pomoc, když se soužíš a napínáš všechnu svou sílu?
- 20Nedychti po noci, která odvede národy z jejich míst.
- 21Bedlivě dbej, aby ses neobracel k ničemnosti a nevolil ji raději než utrpení.
- 22Hle, jak nedostupný je Bůh ve své síle! Kdo je učitel podobný jemu?
- 23Kdo smí dohlížet na jeho cestu? Kdo smí říci: ‚Jednáš podle‘?
- 24Pamatuj, že máš vyvyšovat jeho dílo, jež lidé opěvují.
- 25Všichni lidé je vyhlížejí, avšak člověk přihlíží jen zdáli.
- 26Hle, Bůh je vyvýšený, nad naše poznání, počet jeho let je nevyzpytatelný.
- 27Přitahuje vodní kapky, padají jako déšť a v jeho záplavu se mění ,
- 28když se z mračen valí proudy a hojně skrápějí člověka.
- 29Rozumí někdo rozprostření mraků, hromobití v jeho stánku?
- 30Hle, nad tím rozprostírá světlo a přikrývá kořeny moře.
- 31Povede při s lidmi ten, jenž dává hojný pokrm.
- 32Dlaněmi se chápe světla blesků , přikazuje jim zasáhnout útočníka.
- 33Ohlašuje ho jeho hromový hlahol, dokonce i stádo ohlašuje jeho příchod.
Jób 35