Jób 35
/b/Job/35
- 1Na to navázal Elíhú slovy:
- 2„Myslíš si, že je to podle práva říkat: ‚Moje spravedlnost převyšuje Boží?‘
- 3Říkat: ‚Co z toho máš? Co mi prospěje, nebudu-li hřešit?‘
- 4Odpovím ti několika slovy, i tvým přátelům, kteří jsou s tebou.
- 5Pohleď na nebe a viz, popatř na mraky vysoko nad sebou.
- 6Jestliže jsi zhřešil, čeho jsi dosáhl proti němu? Bude-li tvých přestoupení sebevíc, co mu tím uděláš?
- 7Jestliže jsi jednal spravedlivě, co jsi mu dal, co přijal z tvé ruky?
- 8Jen člověka jako ty zasáhne tvá svévole, lidského syna tvá spravedlnost.
- 9Lidé křičí pro množství útisku, volají o pomoc pro tvrdou paži mocných,
- 10a nikdo se nezeptá: ‚Kde je Bůh, můj Učinitel, který dává člověku i v noci prozpěvovat,
- 11vyučuje nás a nikoli zvířata zemská a činí nás moudřejší nad nebeské ptactvo?‘
- 12Potom jim ovšem neodpovídá, když křičí pro pýchu zlovolných.
- 13Bůh přece nedá sluchu falši, Všemocný na to ani nepohlédne,
- 14zvláště když o něm prohlašuješ: ‚Nedívá se na to.‘ Tvá pře je před ním, jen na něho čekej!
- 15Jestliže tedy nestíhá hněvem a nestará se příliš o zpupnost,
- 16Jób si otevírá ústa do větru a neuváženě vede zbytečné řeči.“
Jób 34