Jób 15
/b/Job/15
- 1Na to navázal Elífaz Témanský slovy:
- 2„Může moudrý člověk hlásat tak naduté vědomosti, naplnit si břicho větrem od východu?
- 3Obhajovat se slovem, jež k ničemu není, řečmi, které neprospějí?
- 4Ty sám porušuješ bázeň Boží , rozjímat před Bohem znemožňuješ.
- 5Tvá ústa jsou zajedno s tvou nepravostí, jazyk chytrácký jsi zvolil.
- 6Ne já, nýbrž tvá ústa tě usvědčují ze svévole, tvoje rty vypovídají proti tobě.
- 7Jsi snad zrozen jako první z lidí, přišels na svět dříve než pahorky?
- 8Vyslechls důvěrný rozhovor Boží, že strhuješ jen na sebe moudrost?
- 9Co víš, abychom to nevěděli, čemu rozumíš, a nám to není známé ?
- 10Šedivý i kmet jsou mezi námi, věkem ctihodnější než tvůj otec.
- 11Boží útěchy jsou tobě málo, když láskyplně s tebou mluví?
- 12Co tě připravuje o rozum? Proč blýskáš očima?
- 13Svým duchem se stavíš proti Bohu, vypouštíš z úst nehorázná slova.
- 14Co je člověk? Je snad bez poskvrny? Což může být spravedlivý, kdo se zrodil z ženy?
- 15Hle, on ani na své svaté nedá a nebesa nejsou v jeho očích bez poskvrny,
- 16což teprve ohavný a zvrhlý člověk, který pije podlost jako vodu?
- 17Poslouchej mě, co ti sdělím. Budu ti vyprávět, co jsem uzřel,
- 18co hlásali moudří, co jim netajili jejich otcové,
- 19ti, jimž jediným byla dána země, takže cizák mezi nimi nepřecházel:
- 20Svévolník se úzkostlivě chvěje po všechny dny, hrůzovládci počet jeho let je ukryt.
- 21Jeho uši slyší zvuk strašlivých zvěstí, v čas pokoje přijde na něj zhoubce.
- 22Nevěří, že by se z temnot vrátil – je vyhlédnut pro meč.
- 23Poplašeně bloudí, že není chléb, ví, že je mu připraven den temnot.
- 24Soužení a úzkosti ho přepadají, dotírají na něho jako král k útoku připravený,
- 25neboť vztáhl ruku proti Bohu, počínal si vyzývavě proti Všemocnému,
- 26rozběhl se proti němu se skloněnou šíjí, pod hustým krunýřem svých štítů.
- 27Svoji tvář zahalil tukem, ztučněl na slabinách.
- 28Usadil se ve zničených městech, v neobývatelných domech, hrozících zřícením.
- 29Nezůstane bohatý a jeho statek neobstojí, jeho majetek se na zemi nerozmůže.
- 30Nevyjde z temnot, jeho výhonek sežehne plamen; sám zajde dechem svých úst.
- 31Ač nevěří v šalebnost, bude jí zaveden, výměnou sklidí zase jen faleš.
- 32Než vyprší jeho den, plné odměny se dočká, jeho ratolest se nebude zelenat,
- 33bude jako vinná réva, když shazuje nedozrálé hrozny, nebo jak oliva shazující květy.
- 34Spolek rouhačů zůstane neplodný, oheň zhltá stany úplatkářů;
- 35plodí trápení a rodí ničemnosti, jejich lůno připravuje lest.“
Jób 14