Kniha moudrosti 16
/b/Wis/16
- 1Proto byli zaslouženě potrestáni podobnými stvůrami i potrápeni množstvím odporné havěti.
- 2Svému lidu jsi namísto takového trestu prokázal dobrodiní. Podle jejich žádosti jsi jim připravil neobvyklou pochoutku – pokrm z křepelek.
- 3Kdežto pokrmu žádostiví Egypťané pozbyli i potřebné chuti k jídlu pro ošklivost zvířat, která na ně Bůh poslal. Ale tvoji věrní , kteří jen krátce trpěli nouzi, měli účast na neobvyklé pochoutce.
- 4Na tamty, jako utiskovatele, musela přijít neodvratná nouze, ale těmto se mělo ukázat, jak jsou jejich nepřátelé sužováni.
- 5I když na ně dolehla hrozná zuřivost šelem a oni hynuli uštknutím plazících se hadů, tvůj hněv netrval až do konce.
- 6Pro výstrahu byli jen trochu postrašeni; vždyť dostali znamení záchrany, jež jim připomínalo příkazy tvého zákona.
- 7Kdo se obrátil k tomu znamení , nebyl zachráněn tím, co viděl, ale tebou, zachráncem všech.
- 8A tím jsi přesvědčil naše nepřátele, že ty jsi ten, kdo vysvobozuje z každého zla.
- 9Egypťané mřeli po bodnutí kobylek a much, a nebyl nalezen lék na záchranu jejich života, protože si zasloužili, aby se na ně snesl takový trest .
- 10Tvé syny však neudolaly ani zuby draků chrlících jed, neboť tvé milosrdenství jim vyšlo vstříc a uzdravilo je.
- 11Byli uštknuti, aby pamatovali na tvé výroky, a zase rychle zachráněni, aby neupadli do hlubin zapomenutí a nebyli vyloučeni z tvých dobrodiní.
- 12Neuzdravily je léčivé byliny ani obklad, ale tvé slovo, Hospodine, které všechno hojí.
- 13Ty máš moc nad životem i smrtí, přivádíš do bran podsvětí i vyvádíš z nich .
- 14Člověk může svou špatností zabít, ale nemůže přivést zpět ducha, který odešel, ani osvobodit duši ze zajetí smrti .
- 15Nelze uniknout tvé ruce.
- 16Svévolníci, kteří tě odmítali znát, byli ztrestáni tvou silnou paží; sužovaly je nevídané lijáky a krupobití, pronásledovaly je neúprosné bouře a oheň je pohlcoval.
- 17A to nejpodivnější: Ve vodě, která vše hasí, síla ohně tím více rostla. Řád světa totiž je obhájcem spravedlivých.
- 18Neboť někdy plamen polevil, takže nespálil zvířata seslaná na svévolníky, aby na vlastní oči poznali, že je pronásleduje Boží soud.
- 19Jindy zas plane oheň pod vodou silněji než ve výhni, aby zničil, co se zrodilo z nespravedlivé země.
- 20Svůj lid jsi naopak nasytil pokrmem andělů; aniž se museli namáhat, poskytovals jim hotový chléb z nebe, přinášející plné uspokojení a vyhovující každé chuti.
- 21To, cos jim daroval, ukázalo tvůj láskyplný vztah k tvým dětem, splňovalo přání toho, kdo to přijímal, a měnilo se podle jeho libosti.
- 22Pokrm podobný sněhu a ledu odolal ohni a neroztál, aby poznali, že plody nepřátel ničil oheň planoucí v krupobití a šlehající v lijavcích;
- 23oheň však zapomněl na vlastní sílu, aby se spravedliví mohli nasytit.
- 24Neboť stvoření poddané tobě, svému Tvůrci, stupňuje sílu, aby trestalo nespravedlivé, a zmírňuje ji, aby činilo dobrodiní těm, kteří ti důvěřují.
- 25Proto se tehdy měnilo ve všem a sloužilo tvé štědrosti, která všechno živí podle potřeby prosících,
- 26aby se tví synové, které sis, Hospodine, zamiloval, poučili, že člověka neživí jen různé druhy plodů, nýbrž že tvé slovo zachovává ty, kdo v tebe věří.
- 27Vždyť to, co nebylo zničeno ohněm, hned roztálo, zahřáto prvními slunečními paprsky,
- 28aby vešlo ve známost, že je ti třeba děkovat dřív, než vyjde slunce, a s ranním úsvitem přicházet k tobě s modlitbou.
- 29Neboť naděje nevděčného roztaje jako zimní jinovatka a odteče jako neužitečná voda.