Sírachovec 41
/b/Sir/41
- 1Ó smrti, jak hořké je pomyšlení na tebe člověku, který si pokojně žije mezi svými statky, který žije bezstarostně a má ve všem úspěch a který je ještě schopen těšit se z dobrého jídla.
- 2Ó smrti, jak dobrý je tvůj rozsudek pro člověka nuzného a toho, jehož síly ochabují, pro člověka vysokého stáří, pro něhož je všechno obtížné, všemu se brání a ztrácí trpělivost.
- 3Neboj se rozsudku smrti, pamatuj na ty, kdo tě předešli, i na ty, co půjdou po tobě.
- 4Je to rozsudek vynesený Hospodinem nade vším tvorstvem. Proč bys odporoval vůli Nejvyššího? Ať život trvá deset, sto nebo i tisíc let, v podsvětí se na to nikdo nebude ptát.
- 5Jaká líheň nestoudnosti bývají děti hříšníků, vyrůstající v příbytcích svévolníků.
- 6Dědictví hříšného plemene zanikne a jeho potomstvo bude trvale zneuctěno hanbou.
- 7Otci svévolníkovi budou jeho děti předhazovat, že jsou kvůli němu ostouzeny.
- 8Běda vám, muži svévolní, že jste opustili zákon Boha nejvyššího.
- 9Když jste se narodili, přišli jste na svět k prokletí, a až zemřete, prokletí bude vaším podílem.
- 10Všechno, co je ze země, do země odejde, tak svévolníci půjdou z prokletí do záhuby.
- 11Lidé truchlí nad tělem nebožtíka , ale nedobré jméno hříšníků bude zahlazeno.
- 12Pečuj o své jméno, to tě přetrvá spíše než tisíce velkých pokladů zlata.
- 13Dobrý život je přesně vyměřen, ale dobré jméno přetrvá věky.
- 14Žijte v pokoji a zachovávejte to, v čem jste byly vychovány, mé děti. Skrytá moudrost a ukrytý poklad, k čemu je to obojí užitečné?
- 15Lepší je člověk, který skrývá svou pošetilost, než ten, kdo skrývá svou moudrost.
- 16Proto se zamyslete nad mými slovy; není vždycky správné propadat se studem, jako ne všechno je všemi pokládáno za hodné úcty.
- 17Styďte se před otcem a matkou za smilstvo, před knížetem nebo velmožem za lež,
- 18před vyšetřovatelem a soudcem za přečin, před shromážděním a lidem za nepravost.
- 19Styď se před druhem nebo přítelem za křivdu, před místem, kde přebýváš jako cizinec, za krádež;
- 20před Boží pravdou a smlouvou za to, že v náručí zadržuješ chléb,
- 21že urážíš, když bereš nebo dáváš, že neodpovídáš, když tě druzí zdraví,
- 22že vrháš pohledy po nevěstce, že se odvracíš od souvěrce,
- 23že si přivlastňuješ, co právem patří jinému, že se ohlížíš za vdanou ženou,
- 24že jsi dotěrný k otrokyni jiného – neochomýtej se kolem jejího lůžka –,
- 25že jsi s přáteli jednal urážlivě, když jsi dar znechutil výčitkami,
- 26že opakuješ, co jsi slyšel, a že prozrazuješ, co mělo zůstat utajeno.
- 27Tak prokážeš pravý stud a najdeš oblibu u všech lidí.