Sírachovec 40
/b/Sir/40
- 1Každému člověku je určena tvrdá lopota. Těžké jho leží na Adamových synech ode dne, kdy vycházejí z lůna své matky, až do dne, kdy se navracejí do lůna matky všech.
- 2Trápí je předtuchy a v jejich srdci je bázeň, obírají se čekáním na den svého skonu.
- 3Od toho, kdo sedí na slavném trůnu, až po toho, kdo se plazí v prachu a popelu,
- 4od toho, kdo nosí purpurový plášť a korunu, až po toho, kdo se obléká do režného plátna: všude jen hněv a závist, soužení a neklid, strach ze smrti, prchlivost a rozbroje.
- 5I když člověk spí na lůžku, noční sen mu obluzuje vědomí znovu tím vším .
- 6Maličko, téměř vůbec si neodpočine; i ve spánku je jako za bílého dne pronásledován přízraky své fantazie jako někdo, kdo utekl z bitvy.
- 7Když je v nouzi nejvyšší , procitne a diví se pak, že není čeho se bát.
- 8Tak je tomu s každým tvorem, od člověka až po dobytek, ale na hříšného to dolehne sedmkrát.
- 9Smrt a krev, rozbroje a meč, pohromy, hlad, zkáza a bič.
- 10To vše bylo určeno svévolníkům, kvůli nim nastala potopa.
- 11Všechno, co je ze země, do země se vrací, a co je z vod, jde zpět do moře.
- 12Každý úplatek a každé bezpráví pominou, ale věrnost bude trvat navěky.
- 13Bohatství nespravedlivých vyschne jako bystřina a dozní v dešti jako mohutné zahřmění.
- 14Kdo štědře otvírá ruce, bude mít důvod k radosti, kdo přestupují Zákon , nakonec zahynou.
- 15Potomci svévolníků nemají mnoho ratolestí, jsou jako nečisté kořeny na strmých skalách.
- 16Sítiny všude u vody a na břehu řeky se vytrhávají dřív než kterákoli jiná tráva.
- 17Dobrodiní je jako požehnaná zahrada a milosrdenství trvá na věky.
- 18Život toho, kdo může v spokojenosti a úspěšně pracovat, je sladký, ale víc než to obojí má ten , kdo najde poklad.
- 19Děti a budování města získají člověku nepomíjející jméno, ale nad to obojí je ceněna bezúhonná žena.
- 20Víno a hudba obveselují srdce, ale nad to obojí je láska k moudrosti.
- 21Píšťala a harfa zpříjemňují zpěv, ale nad to obojí je příjemná řeč.
- 22Oko touží po půvabu a kráse, ale nad to obojí je zeleně rašící osení.
- 23Přítel nebo druh je vítán v kterýkoli čas, ale nad to obojí je soužití ženy s mužem.
- 24Bratři a pomocníci mohou podepřít v čas soužení, ale nad to obojí přinesou záchranu skutky milosrdenství.
- 25Zlato a stříbro postaví na nohy, ale nad to obojí váží dobrá rada.
- 26Majetek a síla pozdvihují srdce, ale nad to obojí je bázeň před Hospodinem. Bázeň před Hospodinem nepřináší škodu, a kdo ji má, nemusí hledat pomoc.
- 27Bázeň před Hospodinem je jako požehnaná zahrada, ochraňuje člověka lépe než všechno bohatství.
- 28Synu, neveď žebravý život; lépe zemřít než žebrat.
- 29Život člověka, který hledí na cizí stůl, nelze považovat za pravý život. Zneuctí svou duši cizími pokrmy; proto muž zkušený a ukázněný se jich bude chránit.
- 30V ústech nestydatého zní žebrání sladce, ale v jeho nitru hoří jako oheň.
Sírachovec 39