Sírachovec 37
/b/Sir/37
- 1Každý přítel říká: „I já jsem s tebou uzavřel přátelství.“ Ale jsou i přátelé jenom podle jména.
- 2Což tě nezarmoutí až k smrti, když se ti druh a přítel změní v nepřítele?
- 3Ó zlá myšlenko, odkud ses vzala, abys klamem obestřela celou zemi?
- 4Některý druh se raduje s přítelem v jeho štěstí, ale v době soužení se obrátí proti němu.
- 5Některý druh pomáhá příteli kvůli svému žaludku, v boji však chrání sám sebe.
- 6Nezapomínej v duši na přítele, neztrať ho z mysli kvůli svému jmění.
- 7Každý rádce vynáší svou radu jako nejlepší , ale někteří radí jen ve svůj prospěch.
- 8Chraň se před rádcem a poznej napřed, co sám potřebuje. I on bude třeba dávat radu ve svůj prospěch. Ať nevrhá o tebe los
- 9a neřekne ti: „Tvá cesta je dobrá,“ a zpovzdáli se pak dívá, co tě potká.
- 10Neraď se s tím, kdo na tebe nepřívětivě hledí, a svůj záměr skryj před těmi, kdo ti závidí.
- 11Neraď se s ženou o té, na kterou žárlí, ani se zbabělcem o bitvě, s obchodníkem o směně, s kupujícím o prodeji, se závistivcem o vděčnosti, s nemilosrdným o laskavosti, s lenochem o nějaké práci, a dělníkem načas najatým o dokončení díla , s nedbalým otrokem o mnoha úkolech. Na takové nespoléhej, když se o čemkoliv radíš.
- 12Naopak trvale se přidržuj zbožného muže, o kterém víš, že zachovává přikázání, který smýšlí stejně jako ty, a když klopýtneš, ponese s tebou bolest.
- 13Dej na radu vlastního srdce, nad něž nemáš nic spolehlivějšího.
- 14Lidské nitro může sice mnohdy zpozorovat víc než sedm strážců, kteří sedí na vysoké věži,
- 15ale především pros Nejvyššího, aby řídil tvou cestu v pravdě.
- 16Rozmýšlení je na začátku každého díla a před každým činem je třeba se poradit.
- 17Proměny srdce se dají vystopovat na čtyřech věcech, jež jsou toho důsledkem:
- 18na dobru a zlu, na životě a smrti. Ale trvale nad nimi vládne jazyk.
- 19Někdo je obratný muž, učitel mnohých, ale sám sobě je k ničemu.
- 20Někdo mudruje jen o slovech, a je proto v nenávisti. Takový pak nemá vůbec co jíst,
- 21Hospodin mu totiž nedal milost, takže postrádá jakoukoliv moudrost.
- 22Někdo je moudrý jen ve svém vlastním zájmu, a plody jeho vědění mají účinek jen v jeho ústech.
- 23Moudrý muž bude vychovávat svůj vlastní lid, a na plody jeho vědění je pak spolehnutí.
- 24Moudrý muž bude naplněn požehnáním a všichni, kdo jej vidí, mu blahořečí.
- 25Lidský život je omezen počtem dnů, ale dnů Izraele je bezpočet.
- 26Moudrý si získá ve svém lidu trvalou důvěru a jeho jméno bude žít navěky.
- 27Synu, sám sebe zkoumej po celý život, poznej, co ti škodí, a uměj si to odepřít,
- 28neboť všechno neprospívá všem a ne každý má zalíbení ve všem.
- 29Nebuď nenasytný při žádném hodování a neoddávej se cele jídlu.
- 30V hojnosti pokrmů číhá nemoc a nestřídmost má blízko k nevolnosti.
- 31Mnozí skonali pro nestřídmost; kdo se umí ovládat, prodlouží si život.