Žalmy 74
/b/Ps/74
- 1Poučující, pro Asafa. Bože, zanevřel jsi na nás natrvalo? Tvůj hněv dýmá proti ovcím, které paseš.
- 2Rozpomeň se na svou pospolitost, kterou jsi před věky získal, na svůj dědičný kmen, jejž sis vykoupil, na horu Sijón, kde bydlíš.
- 3Zaměř kroky vzhůru k trvající spoušti, ve svatyni nepřítel vše zničil.
- 4Ve tvém shromáždění zněl řev protivníků, svá vítězná znamení tu postavili.
- 5Ví se, že tak, jako když se zvedá širočina vzhůru v spleti stromů,
- 6nyní otloukali řezby ve svatyni sekerou a mlatem.
- 7Tvou svatyni podpálili a příbytek tvého jména znesvětili, strhli k zemi.
- 8V srdci si řekli: „Jejich rod úplně vyhubíme !“ Vypálili všechna místa Božích shromáždění v zemi.
- 9Svá znamení nevidíme, proroka už není, neví nikdo z nás, co přijde.
- 10Jak dlouho se, Bože, smí protivník rouhat? Smí nepřítel znevažovat trvale tvé jméno?
- 11Proč stahuješ ruku nazpět? Zvedni svou pravici z klína, skoncuj s nimi !
- 12Bůh je můj Král odedávna, on uprostřed země koná spásné činy.
- 13Svou mocí jsi rozkymácel moře, drakům na vodách roztříštils hlavy,
- 14rozdrtil jsi hlavy livjátana, dals ho sežrat hordě divé sběře,
- 15rozpoltil jsi skálu, vytryskl pramen i potok, vysušil jsi mocné říční toky.
- 16Tobě patří den, i noc je tvoje, tys upevnil světlo noci i slunce,
- 17ty sám jsi vytyčil veškerá pomezí země, vytvořils léto i zimu.
- 18Hospodine, rozpomeň se na rouhání nepřítele, na zbloudilý lid, jenž znevážil tvé jméno.
- 19Nevydávej život své hrdličky dravci, na život svých ponížených nikdy nezapomeň,
- 20přihlédni ke smlouvě! Plno doupat násilí je v temných koutech země.
- 21Kéž zdeptaný není znovu tupen, ponížený ubožák ať chválí tvoje jméno!
- 22Povstaň, Bože, a své pře se ujmi, rozpomeň se, že ti bloud utrhá denně.
- 23Nezapomeň na křik protivníků, na ten ustavičně stoupající hukot útočníků!