Žalmy 40
/b/Ps/40
- 1Pro předního zpěváka. Davidův, žalm. 
 - 2Všechnu naději jsem složil v Hospodina. On se ke mně sklonil, slyšel mě, když o pomoc jsem volal. 
 - 3Vytáhl mě z jámy zmaru, z tůně bahna, postavil mé nohy na skálu, dopřál mi bezpečně kráčet 
 - 4a do úst mi vložil novou píseň, chvalozpěv našemu Bohu. Uvidí to mnozí a pojme je bázeň, budou doufat v Hospodina. 
 - 5Blaze muži, který doufá v Hospodina, k obludám se neobrací, ani k těm, kteří se uchylují ke lži. 
 - 6Mnoho divů jsi  už  vykonal, můj Bože, Hospodine, ve tvých úmyslech s námi se ti nevyrovná nikdo. Chci  je  rozhlašovat, mluvit  o nich , je jich tolik, že je vypovědět nelze. 
 - 7Obětní hod ani oběť přídavnou sis nepřál,  nýbrž  protesals mi uši; nežádals oběť zápalnou ani oběť za hřích. 
 - 8Tu jsem řekl: Hle, přicházím,  jak  ve svitku knihy o mně stojí psáno. 
 - 9Plnit, Bože můj, tvou vůli je mým přáním, tvůj zákon mám ve svém nitru. 
 - 10Zvěstoval jsem spravedlnost ve velikém shromáždění. Že  v tom  svým rtům nezbraňuji, víš sám, Hospodine. 
 - 11Spravedlnost tvou jsem ve svém srdci neskryl, hovořil jsem o tvé pravdě a tvé spáse. Nezatajil jsem tvé milosrdenství a věrnost velikému shromáždění. 
 - 12Ty mně, Hospodine, neodepřeš svoje slitování. Kéž mě stále opatruje tvoje milosrdenství a věrnost! 
 - 13Tolik zla mě obklopilo, že mu není počtu. Postihly mě moje nepravosti, že nemohu ani vzhlédnout. Je jich víc než vlasů na mé hlavě, odvahu jsem pozbyl. 
 - 14Hospodine, rač mě vysvobodit, Hospodine, na pomoc mi pospěš! 
 - 15Ať se zardí hanbou všichni, kteří mi o život ukládají a vzít  mi  jej chtějí, ať táhnou zpět, ať se stydí ti, kdo mi zlo přejí. 
 - 16Za svou hanebnost ať vzbuzují úděs ti, kdo mi říkají: „Dobře ti tak!“ 
 - 17Ať jsou veselí a radují se z tebe všichni, kteří tě hledají; ať říkají stále: „Hospodin je velký“ ti, kdo milují tvou spásu. 
 - 18Ač jsem ponížený ubožák, Panovník  přec  na mě myslí. Tys má pomoc, vysvoboditel můj, neotálej  už , můj Bože!