Žalmy 38
/b/Ps/38
- 1Žal m Davidův, k připamatování .
- 2Nekárej mě, Hospodine, ve svém rozlícení, netrestej mě ve svém rozhořčení,
- 3neboť na mě dopadly tvé šípy, těžce na mě dopadla tvá ruka.
- 4Pro tvůj hrozný hněv už není na mém těle zdravé místo, pro můj hřích pokoje nemá jediná kost ve mně.
- 5Nad hlavu mi přerostly mé nepravosti, jako těžké břemeno mě tíží.
- 6Páchnou, hnisají mé rány pro mou pošetilost.
- 7Zhrouceně, až k zemi sehnut celé dny se sklíčen smutkem vláčím.
- 8Mé ledví je v jednom ohni, nezbylo nic zdravého v mém těle.
- 9Jsem ochromen, zcela zdeptán, křičím a mé srdce sténá.
- 10Před sebou máš, Panovníku, všechny moje tužby a můj nářek utajen ti není.
- 11Selhává mi srdce, opouští mě síla a mým očím hasne světlo.
- 12Kdo mě milovali, moji druzi, odtáhli se pro mou ránu, moji nejbližší opodál stojí.
- 13Ti, kdo mi o život ukládají, nastražili léčku, kdo mi chtějí škodit, vedou zhoubné řeči, po celé dny vymýšlejí záludnosti.
- 14Já však neslyším, jsem jako hluchý, jako němý, ani ústa neotevřu.
- 15Stal se ze mne člověk, který neslyší a neodmlouvá,
- 16neboť na tebe jen , Hospodine, čekám, Panovníku, Bože můj, kéž bys odpověděl!
- 17Pravím: Ať nemají ze mne radost, budou se nade mne vypínat, uklouzne-li mi noha.
- 18Můj pád je už blízko, stále mám před sebou svoji bolest.
- 19Přiznávám se ke své nepravosti a svého hříchu se lekám.
- 20Moji nepřátelé životem jen kypí, mnoho je těch, kdo mě zrádně nenávidí.
- 21Ti, kdo odplácejí za dobrotu zlobou, za to, že se snažím o dobro, mě osočují.
- 22Hospodine, ty mě neopouštěj, nevzdaluj se ode mne, můj Bože,
- 23na pomoc mi pospěš, Panovníku, moje spáso!