Žalmy 142
/b/Ps/142
- 1Poučující, Davidův. Modlitba, když byl v jeskyni.
- 2Volám k Hospodinu, úpím, volám k Hospodinu, prosím,
- 3před ním vylévám své lkání, o svém soužení mu vypovídám.
- 4Jsem na duchu skleslý, ale ty znáš moji stezku! Na cestě, jíž kráčím, osidlo mi nastražili.
- 5Pohleď napravo a uzříš: není tu nikoho, kdo by se ke mně znal, nemám kam utéci, není tu, kdo by měl o mě péči.
- 6Úpím k tobě, Hospodine, pravím: Tys mé útočiště, tys můj podíl v zemi živých!
- 7Věnuj pozornost mému bědování, jsem zcela vyčerpán. Vysvoboď mě od pronásledovatelů, jsou zdatnější než já.
- 8Vyveď mě ze žaláře, abych vzdával chválu tvému jménu. Obstoupí mě spravedliví, ty se mě zastaneš.
Žalmy 141