Žalmy 141
/b/Ps/141
- 1Davidův. Hospodine, k tobě volám, pospěš ke mně, dopřej sluchu mému hlasu, když tě volám!
- 2Jako kadidlo ať míří má modlitba k tobě, pozdvižení mých rukou jak večerní oběť.
- 3Hospodine, postav stráž k mým ústům, přede dveře mých rtů hlídku,
- 4nedej, aby se mé srdce přiklonilo ke zlu, ať se nedopustím svévolnosti s muži, kteří pášou ničemnosti; jejich vlídnosti okoušet nechci.
- 5Spravedlivý ať mě třeba bije, pokládám to za milosrdenství, ať mě trestá, je to pro mou hlavu olej, má hlava to neodmítne, v jejich neštěstí se za ně ještě budu modlit.
- 6Ať jsou jejich soudci svrženi na úbočí skály, ale spravedliví ať slyší, že vlídná jsou má slova.
- 7Jako když se v zemi všechno seká a poltí, k jícnu podsvětí se sypou naše kosti.
- 8K tobě, Panovníku Hospodine, pozvedám své oči, utíkám se k tobě, nevydej mě smrti,
- 9ochraňuj mě před osidlem na mě políčeným, před léčkami pachatelů ničemností!
- 10Svévolníci ať se chytí do svých tenat, kdežto já ať projdu!
Žalmy 140