Přísloví 2
/b/Prov/2
- 1Můj synu, jestliže přijmeš mé výroky, uchováš-li mé příkazy ve svém nitru ,
- 2abys věnoval pozornost moudrosti a naklonil své srdce k rozumnosti,
- 3jestliže přivoláš porozumění a hlasitě zavoláš na rozumnost,
- 4budeš-li ji hledat jako stříbro a pátrat po ní jako po skrytých pokladech,
- 5tehdy pochopíš, co je bázeň před Hospodinem, a dojdeš k poznání Boha.
- 6Neboť moudrost dává Hospodin, poznání i rozumnost pochází z jeho úst.
- 7Pro přímé má pohotovou pomoc, je štítem těm, kdo žijí bezúhonně,
- 8chrání stezky práva a střeží cestu svých věrných.
- 9Tehdy porozumíš spravedlnosti, právu a přímosti, všemu, co zanechává dobré stopy.
- 10Neboť moudrost vejde do tvého srdce a poznání oblaží tvou duši.
- 11Tvou stráží stane se důvtip, rozumnost tě bude chránit.
- 12Ochrání tě před zlou cestou, před každým, kdo proradně mluví,
- 13před těmi, kdo opouštějí přímé stezky a chodí po temných cestách,
- 14kdo se radují, když páchají zlo, jásají nad zhoubnými proradnostmi,
- 15jejichž stezky jsou křivolaké; jsou neupřímní na každém kroku.
- 16Moudrost tě ochrání před cizí ženou, před cizinkou, která se lísá svými řečmi,
- 17která opouští druha svého mládí, a na smlouvu svého Boha zapomíná.
- 18Propadla smrti i se svým domem, její stopy směřují do říše stínů.
- 19Nikdo z těch, kdo k ní vcházejí, se nevrátí, stezek života nedosáhne.
- 20Kéž bys jen chodil po cestě dobrých a bedlivě dbal na stezky spravedlivých.
- 21Neboť zemi budou obývat přímí a zůstanou v ní bezúhonní.
- 22Ale svévolníci budou ze země vyťati, věrolomní budou z ní vyrváni.
Přísloví 1