Přísloví 1
/b/Prov/1
- 1Přísloví Šalomouna, syna Davidova, krále Izraele,
- 2jak poznat moudrost a kázeň, jak pochopit výroky rozumnosti,
- 3jak si prozíravě osvojit kázeň, spravedlnost, právo a přímost,
- 4aby prostoduší byli obdařeni chytrostí, mladík poznáním a důvtipem.
- 5Bude-li naslouchat moudrý, přibude mu znalostí, a rozumný získá schopnost
- 6porozumět přísloví a jinotaji, slovům mudrců i jejich hádankám.
- 7Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.
- 8Můj synu, poslouchej otcovo kárání a matčiným poučováním neopovrhuj.
- 9Budou ti půvabným věncem na hlavě a náhrdelníkem na tvém hrdle.
- 10Můj synu, kdyby tě lákali hříšníci, nepřivoluj!
- 11Kdyby tě přemlouvali: „Pojď s námi, vražedné úklady nastrojíme, počíháme si na nevinného bez důvodu,
- 12pohltíme je, jako podsvětí pohlcuje živé, bezúhonní budou jako ti, kdo sestupují do jámy,
- 13přijdeme si na rozličný drahocenný majetek a domy kořistí si naplníme,
- 14spoj svůj úděl s námi, budeme mít všichni jeden měšec“ –
- 15můj synu, nechoď s nimi jejich cestou, zdržuj svou nohu od jejich stezky,
- 16neboť jejich nohy běží za zlem, pospíchají prolévat krev.
- 17Je zbytečné sypat pod síť, když to každý okřídlenec vidí.
- 18Oni však strojí ty vražedné úklady proti sobě, číhají na vlastní duši.
- 19Takové jsou stezky všech, kdo za ziskem se honí; ten stojí své pány život.
- 20Moudrost pronikavě volá na ulici, na náměstích vydává svůj hlas.
- 21Volá na nároží plném hluku, pronáší své výroky u vchodů do městských bran:
- 22„Dokdy budete, vy prostoduší, milovat prostoduchost, dokdy posměvači budou mít zálibu v posmívání, hlupáci poznání nenávidět?
- 23Obraťte se, když vám domlouvám. Hle, nechám na vás proudit svého ducha, uvedu vám ve známost svá slova:
- 24Protože jsem volala, a vy jste odmítali, ruce jsem vztahovala, a nikdo na to nedbal,
- 25každé mé radě jste se vyhýbali, nedali jste na mé domlouvání,
- 26i já se budu smát, až budete v bídě, budu se vysmívat, až na vás přijde strach,
- 27až na vás přijde strach jako ničivá bouře a vaše bída se přižene jako vichřice, až na vás přijde soužení a tíseň.
- 28Tehdy mě budou volat, a neodpovím, budou mě hledat za úsvitu, a nenaleznou,
- 29protože měli poznání v nenávisti a bázeň před Hospodinem si nezvolili,
- 30nedali na mou radu, každou mou domluvu znevážili.
- 31Budou jíst plody své cesty, přesytí se svými plány.
- 32Prostoduché zavraždí jejich odmítavost, hlupáky zahubí jejich netečnost.
- 33Ale kdo mě poslouchá, v bezpečí bude bydlet a žít klidně, beze strachu z něčeho zlého.“
