Jób 21
/b/Job/21
- 1Jób na to odpověděl:
- 2„Poslouchejte dobře mou řeč, potěšíte mě tím.
- 3Strpte, abych též promluvil; až domluvím, posmívej se.
- 4Týká se mé lkání jen člověka? Což nemám důvod být netrpělivý?
- 5Obraťte se ke mně, užasnete; dejte si na ústa ruku:
- 6Když se rozpomínám, jsem naplněn hrůzou, mého těla se zmocňuje zděšení.
- 7Proč naživu zůstávají svévolníci? Dožijí se vysokého věku, rozmohou se, kupí statky,
- 8své potomstvo mají pevně kolem sebe, své potomky mají před očima,
- 9v jejich domech je pokoj beze strachu, Boží hůl na ně nedopadá.
- 10Jejich býk nebývá připouštěn nadarmo, jejich kráva se otelí a nezmetá.
- 11Vypouštějí jako stádo své nezvedence a jejich děti skotačí.
- 12Hulákají při bubínku a citeře a radují se za zvuku flétny.
- 13Tráví své dny v pohodě a do podsvětí sestupují v mžiku.
- 14Bohu říkají: ‚Jdi pryč od nás, nechcem o tvých cestách vědět.
- 15Kdo je Všemocný, že mu máme sloužit, co nám prospěje obracet se na něj?‘
- 16Avšak svůj blahobyt nemají v svých rukou. Nechť jsou mi vzdáleny záměry svévolníků.
- 17Jak náhle hasne kahan svévolníků a přicházejí na ně bědy! Bůh jim dá za úděl útrapy v svém hněvu,
- 18jsou jak sláma ve větru a jako plevy uchvácené vichrem.
- 19Bůh prý uchovává jejich ničemnosti jejich synům. Kéž splatí přímo jemu, aby to poznal!
- 20Kéž na vlastní oči spatří svou bídu, vypije si kalich rozhořčení Všemocného.
- 21Zajímá ho, co se stane s jeho domem po něm, když je počet jeho měsíců odměřen?
- 22Bude někdo učit Boha vědomostem? On soudí přece i vysoko postavené.
- 23Jeden zemře v plném květu, zcela bezstarostný, klidný,
- 24jeho dížka je plná mléka a jeho kosti jsou prosáklé morkem.
- 25Druhý zemře s hořkou duší, aniž okusil co dobrého.
- 26Společně ulehnou do prachu a pokryjí je červi.
- 27Hle, já vím, co zamýšlíte, vaším záměrem je způsobit mi příkoří.
- 28Říkáte zajisté: ‚Kde je dům urozeného? Kde je stan, v němž přebývali svévolníci?‘
- 29Což jste se neptali mimojdoucích, neporozuměli jste jejich znamením?
- 30V den běd bude zlý ušetřen, bude odnesen v den hrozné prchlivosti.
- 31Kdo mu vytkne jeho cestu, kdo mu odplatí za to, co napáchal?
- 32Až bude odnesen do hrobky, nad jeho rovem se bude bdít.
- 33Hroudy v jámě budou mu lehké; potáhnou se za ním všichni lidé, bude jich před ním bezpočet.
- 34Jak mě chcete těšit takovými přeludy? Vaše odpovědi – samá věrolomnost.“
Jób 20