Abakuk 2
/b/Hab/2
- 1Postavím se na své strážné stanoviště, budu stát na hlásce a vyhlížet, abych seznal, co ke mně promluví a jakou odpověď dostanu na svoji stížnost.
- 2Hospodin mi odpověděl, řekl: „Zapiš to vidění, zaznamenej je na tabulky, aby si je čtenář mohl snadno přečíst.
- 3Vidění už ukazuje k určitému času, míří neomylně k cíli; prodlévá-li, vyčkej, neboť přijde zcela jistě, zadržet se nedá.“
- 4Pozor na opovážlivce; není v něm duše přímá. Spravedlivý bude žít pro svou věrnost.
- 5Jako víno oklame, tak neobstojí troufalý muž. Rozevírá chřtán jako podsvětí, zůstane jako smrt nenasytný, i kdyby pro sebe zabral všechny pronárody a všechny národy shromáždil k sobě.
- 6Což ti všichni neužijí proti němu pořekadel, posměšných popěvků a narážek na něj? Bude se říkat: Běda tomu, kdo hromadí, co mu nepatří. Jak dlouho? I tomu, kdo zástavou zatěžuje.
- 7Což tvoji dlužníci náhle nepovstanou, nevzchopí se ti, kteří se třesou strachem? Budeš jim vydán v plen.
- 8Za to, že jsi plenil mnohé pronárody, budou plenit všechny ostatní národy tebe za prolitou lidskou krev a za násilí páchané na zemi, na městu i všech jeho obyvatelích.
- 9Běda tomu, kdo chamtivě shání mrzký zisk pro svůj dům, aby si založil hnízdo na výšině, aby se vyprostil ze spárů zla.
- 10Rozhodl ses k hanbě svého domu učinit konec mnohým národům; hřešíš sám proti sobě.
- 11I kámen ze zdi bude křičet, trám z krovu mu odpovídat.
- 12Běda tomu, kdo staví město na prolité krvi a zabezpečuje tvrz bezprávím.
- 13Hle, což to není od Hospodina zástupů, když „lidé se namáhají, a pozře to oheň, národy se lopotí pro nic za nic“?
- 14Země bude naplněna poznáním Hospodinovy slávy, jako vody pokrývají moře.
- 15Běda tomu, kdo napájí svého bližního, tobě, který přiměšuješ jed svého hněvu a opíjíš ho a na jeho nahotu se díváš.
- 16Dosyta se najíš pohany, ne slávy. I ty budeš pít a ukáže se tvá neobřezanost. I na tebe dojde číše z pravice Hospodinovy a zlořečení na tvou slávu.
- 17Násilí na Libanónu se obrátí proti tobě, pobíjení zvířat ti nažene děsu za prolitou lidskou krev a za násilí páchané na zemi, na městu i všech jeho obyvatelích.
- 18Co prospěje tesaná modla, již vytesal její tvůrce, modla litá, učitel lži? Ať si v ni doufá její tvůrce, zhotovuje pouze němé bůžky.
- 19Běda tomu, kdo říká dřevu: „Procitni,“ kdo říká němému kameni: „Vzbuď se.“ Něco takového má být učitelem? I když je to potaženo zlatem a stříbrem, nemá to žádného ducha. –
- 20Hospodin je ve svém svatém chrámu. Ztiš se před ním, celá země!
Abakuk 1