Kazatel 12
/b/Eccl/12
- 1Pamatuj na svého Stvořitele ve dnech svého jinošství, než nastanou zlé dny a než se dostaví léta, o kterých řekneš: „Nemám v nich zalíbení,“
- 2než se zatmí slunce a světlo, měsíc, hvězdy, a vrátí se po dešti mraky.
- 3V ten den se začnou třást strážcové domu a mužové zdatní se zkřiví a mlečky nechají práce a bude jich málo, a ty, kdo hledí z oken, obestře temnota,
- 4a zavrou se dveře do ulice a ztiší se hlas mlýnku a vstávat se bude za šveholu ptactva a všechny zpěvy budou znít přidušeně.
- 5A člověk se bude bát výšek a úrazů na cestě; a rozkvete mandloň a těžce se povleče kobylka a kapara ztratí účinnost. Člověk se vydá do svého věčného domu a ulicí budou obcházet ti, kdo naříkají nad mrtvými .
- 6Pamatuj na svého Stvořitele , než se přetrhne stříbrný provaz a rozbije se mísa zlatá a džbán se roztříští nad zřídlem a kolo u studny se zláme.
- 7A prach se vrátí do země, kde byl, a duch se vrátí k Bohu, který jej dal.
- 8Pomíjivost, samá pomíjivost, řekl Kazatel, všechno pomíjí.
- 9Zbývá jen dodat , že Kazatel byl moudrý, lid stále poznání vyučoval; přemýšlel a bádal a složil přísloví mnohá.
- 10Kazatel se snažil najít výstižná slova; tak bylo zapsáno, co je pravé, slova pravdy.
- 11Slova moudrých jsou jako bodce, jako vbité hřeby jsou slova sběratelů, pastýřem jediným proslovená.
- 12Nadto pak zbývá, synu můj, říci : Přijmi poučení! Spisování mnoha knih nebere konce a mnohé hloubání unaví tělo.
- 13Závěr všeho, co jsi slyšel: Boha se boj a jeho přikázání zachovávej; na tom u člověka všechno závisí .
- 14Veškeré dílo Bůh postaví před soud, i vše, co je utajeno, ať dobré či zlé.
Kazatel 11