1. Paralipomenon 16
/b/Chr1/16
- 1Boží schránu přinesli a umístili ji uprostřed stanu, který pro ni David postavil. I přinášeli před Bohem zápalné a pokojné oběti.
- 2Když David dokončil obětování zápalných a pokojných obětí, požehnal lidu v Hospodinově jménu.
- 3Pak podělil každého z Izraele, každého muže i ženu, bochníčkem chleba a datlovým a hrozinkovým koláčem.
- 4Potom určil lévijce, kteří by přisluhovali u Hospodinovy schrány a připomínali Hospodina, Boha Izraele, vzdávali mu chválu a oslavovali jej .
- 5Asaf byl představeným, jeho zástupcem byl Zekarjáš. Jeíel, Šemíramót, Jechíel, Matitjáš, Elíab, Benajáš, Obéd-edóm a Jeíel hráli na harfy a citery, Asaf na zvučné cymbály.
- 6Kněží Benajáš a Jachazíel hráli každodenně na pozouny před schránou Boží smlouvy.
- 7Tehdy onoho dne nařídil David poprvé, aby Asaf a jeho bratří vzdávali Hospodinu chválu:
- 8Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno, uvádějte národům ve známost jeho skutky,
- 9zpívejte mu, pějte žalmy, přemýšlejte o všech jeho divech,
- 10honoste se jeho svatým jménem, ať se zaraduje srdce těch, kteří hledají Hospodina!
- 11Dotazujte se na vůli Hospodinovu a jeho moc, jeho tvář hledejte ustavičně.
- 12Připomínejte divy, jež vykonal, jeho zázraky a rozsudky jeho úst,
- 13potomkové Izraele, jeho služebníka, Jákobovi synové, jeho vyvolení!
- 14Je to Hospodin, náš Bůh, kdo soudí celou zemi.
- 15Věčně pamatujte na jeho smlouvu, na slovo, jež přikázal tisícům pokolení.
- 16Uzavřel ji s Abrahamem, přísahou ji stvrdil Izákovi,
- 17stanovil ji Jákobovi jako nařízení, Izraeli jako smlouvu věčnou:
- 18„Dám ti kenaanskou zemi za dědičný úděl!“
- 19Na počet vás byla malá hrstka, byli jste tam hosty.
- 20Putovali od jednoho pronároda ke druhému, z jednoho království dál k jinému lidu.
- 21On však nedovolil nikomu, aby je utlačoval, káral kvůli nim i krále:
- 22„Nesahejte na mé pomazané, ublížit mým prorokům se chraňte!“
- 23Zpívej Hospodinu, celá země! Zvěstujte den ze dne jeho spásu,
- 24vypravujte mezi pronárody o jeho slávě, mezi všemi národy o jeho divech,
- 25neboť Hospodin je veliký, nejvyšší chvály hodný, budí bázeň, je nad všechny bohy.
- 26Všechna božstva národů jsou bůžci, ale Hospodin učinil nebe.
- 27Před jeho tváří velebná důstojnost, moc a potěšení na svatém místě jeho.
- 28Lidské čeledi, přiznejte Hospodinu, přiznejte Hospodinu slávu a moc,
- 29přiznejte Hospodinu slávu jeho jména! Přineste dar, vstupte před něj, v nádheře svatyně se klaňte Hospodinu!
- 30Svíjej se před ním, celá země! Pevně je založen svět, nic jím neotřese.
- 31Nebesa se zaradují, rozjásá se země, mezi národy se bude říkat: „Hospodin kraluje!“
- 32Moře i s tím, co je v něm, se rozburácí, pole zazní jásotem, i všechno, co je na něm.
- 33Tehdy zaplesají stromy v lese vstříc Hospodinu, že přichází soudit zemi.
- 34Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné.
- 35Rcete: „Zachraň nás, ó Bože, naše spáso, shromáždi a vytrhni nás z pronárodů; tvému svatému jménu budeme vzdávat chválu, budeme tě chválit chvalozpěvem.
- 36Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, od věků až na věky!“ A všechen lid ať řekne: „Amen. Chvalte Hospodina!“
- 37Tam před schránou Hospodinovy smlouvy zanechal David Asafa a jeho bratry, aby každodenně, podle denního rozvrhu, před schránou přisluhovali.
- 38Obéd-edóma a jeho šedesát osm bratří i Obéd-edóma, syna Jedítúnova, a Chósu zanechal jako vrátné.
- 39Kněze Sádoka a jeho bratry kněze zanechal před Hospodinovým příbytkem na posvátném návrší v Gibeónu,
- 40aby každodenně zrána i zvečera obětovali Hospodinu na oltáři zápalné oběti, a to podle všeho toho, co je zapsáno v Hospodinově zákoně, který vydal Izraeli.
- 41S nimi byli Héman a Jedútún a ostatní čistí, kteří byli uvedeni jmény, aby vzdávali chválu Hospodinu, neboť jeho milosrdenství je věčné.
- 42Héman a Jedútún měli s sebou pozouny, zvučné cymbály a nástroje k Božímu zpěvu. Jedútúnovci byli u brány.
- 43I odešel všechen lid, každý do svého domu. A David se obrátil ke svému domu, aby mu udělil požehnání.
1. Paralipomenon 15