Báruk (a List Jeremjášův) 4
/b/Bar/4
- 1Moudrost , to je kniha Božích nařízení, zákon trvající navěky. Všichni, kdo se jí drží, dojdou života, kdo ji opustí, zemřou.
- 2Obrať se, Jákobe, a chop se jí, jdi za září jejího světla.
- 3Svou slávu nedávej jinému, a cizímu národu své výsady.
- 4Blaze nám, Izraeli, že je nám známo, co se líbí Bohu.
- 5Buď dobré mysli, můj lide, připomínko Izraele!
- 6Byli jste prodáni pronárodům, ale ne k záhubě; protože jste rozhněvali Boha, byli jste vydáni protivníkům.
- 7Rozhořčili jste toho, který vás učinil, tím, že jste obětovali běsům, a ne Bohu.
- 8Zapomněli jste na věčného Boha, který vás odkojil, zarmoutili jste Jeruzalém, který vás vychoval.
- 9Dcera jeruzalémská viděla Boží hněv, který na vás dopadl, a řekla: „Slyšte vy, kdo bydlíte okolo Sijónu, Bůh na mne přivedl velký zármutek.
- 10Musím se dívat na zajetí svých synů a dcer, které na ně dopustil Věčný.
- 11S radostí jsem je vychovala a propustila je s pláčem a nářkem.
- 12Nikdo ať se nade mnou neraduje, vdovou od mnohých opuštěnou! Byla jsem zpustošena pro hříchy svých dětí, protože se uchýlily od Božího zákona,
- 13neuznávaly jeho ustanovení, nešly cestami Božích přikázání, nekráčely po stezkách výchovy k spravedlnosti.
- 14Ať přijdou, kdo bydlí okolo Sijónu; pamatujte na zajetí mých synů a dcer, které na ně dopustil Věčný!
- 15Přivedl na ně pronárod zdaleka, pronárod krutý a cizího jazyka, který se nezastyděl před starci ani se neslitoval nad dětmi.
- 16Odvedli vdově milované syny , i dcery jí uloupili, až zůstala sama.
- 17Jak bych já vám mohla pomoci?
- 18Jen ten, který ty zlé věci na vás přivedl, vytrhne vás z rukou vašich nepřátel.
- 19Jděte, děti, jděte, já zůstanu opuštěná!
- 20Odložila jsem šat pro pokojné dny, oblékla se v kajícné roucho proseb a budu volat k Věčnému, dokud budu živa.
- 21Buďte dobré mysli, děti, volejte k Bohu! On vás vytrhne z nadvlády a z rukou nepřátel.
- 22Vložila jsem naději ve Věčného, že vás zachrání, a Svatý mne naplnil radostí, že k vám brzy dojde milosrdenství od Věčného, vašeho Spasitele.
- 23Musela jsem vás propustit s pláčem a nářkem, ale Bůh mi vás zase vrátí s potěšením a radostí navěky.
- 24Jako nyní vidí ti, kdo bydlí okolo Sijónu, vaše zajetí, tak uvidí brzy spásu od vašeho Boha, která k vám přijde s velkou slávou a jasem od Věčného.
- 25Děti, snášejte trpělivě hněv, který na vás přišel od Boha. Tvůj nepřítel tě pronásledoval, ale brzy uvidíš jeho záhubu a stoupneš mu na šíji.
- 26Mí synové , které jsem hýčkala, museli jít po neschůdných cestách, byli odvlečeni jako stádo uloupené od nepřátel.
- 27Buďte dobré mysli, děti, a volejte k Bohu; on, který to dopustil, se na vás rozpomene.
- 28Jako jste ve svém smýšlení dříve bloudili pryč od Boha, tak se nyní obraťte a desetkrát více ho hledejte.
- 29Ten, který na vás dopustil ty zlé věci, vás zachrání a dá vám věčnou radost.“
- 30Buď dobré mysli, Jeruzaléme, potěší tě ten, kdo tě povolal jménem.
- 31Běda těm, kdo se vůči tobě dopouštěli zlého, kdo se radovali z tvého pádu,
- 32běda městům, kterým tvé děti musely otročit, běda tomu městu , které vzalo do zajetí tvé syny!
- 33Jako se totiž radovalo nad tvým pádem a jásalo nad tvou porážkou, tak bude bědovat nad svým vlastním zpustošením.
- 34Způsobím, že už v něm nebudou jásat zástupy a veselí se mu změní v žalost.
- 35Věčný na ně sešle oheň na mnoho dnů, běsi v něm budou bydlet po dlouhou dobu.
- 36Ohlédni se na východ, Jeruzaléme, pohlédni, jaké potěšení ti přichází od Boha!
- 37Pohleď, přicházejí tvoji synové, které jsi musel propustit, přicházejí, shromážděni od východu až na západ slovem Svatého, a radují se z Boží slávy.