Báruk (a List Jeremjášův) 3
/b/Bar/3
- 1Všemohoucí Hospodine, Bože Izraele, duše v úzkostech a sklíčený duch volají k tobě.
- 2Slyš, Hospodine, a smiluj se, hřešili jsme proti tobě.
- 3Ty přece trůníš navěky, a my jdeme do věčné záhuby.
- 4Všemohoucí Hospodine, Bože Izraele, vyslyš prosbu potomků zemřelých Izraelců, synů těch, kteří proti tobě zhřešili. Neposlouchali hlasu Hospodina, svého Boha, proto na nás dolehly zlé věci.
- 5Nevzpomínej na nepravosti našich otců, ale rozpomeň se v této chvíli na svou sílu a na své jméno.
- 6Ty jsi Hospodin, náš Bůh, a my tě budeme velebit, Hospodine.
- 7Proto jsi vložil do našich srdcí bázeň, abychom vzývali tvé jméno a tebe velebili ve svém vyhnanství, neboť jsme odvrátili své srdce od veškeré nepravosti svých otců, kteří proti tobě hřešili.
- 8Pohleď, ještě dnes jsme ve vyhnanství, do něhož jsi nás rozptýlil k potupě, kletbě a trestu za všechny nepravosti našich otců, kteří odpadli od Hospodina, našeho Boha.“
- 9Slyš, Izraeli, přikázání života, popřejte sluchu, abyste se naučili prozíravosti.
- 10Jak to, Izraeli, že jsi v zemi nepřátel, že jsi zestárl v cizí zemi,
- 11nečistý jako mrtví, přičtený k těm v podsvětí?
- 12Opustil jsi pramen moudrosti. –
- 13Kdybys byl šel po cestě Boží, bydlel bys v pokoji navěky.
- 14Nauč se, kde je rozumnost, kde je síla, kde je vědění. Poznáš zároveň, kde je dlouhý věk a život, kde je světlo očím a pokoj.
- 15Kdo našel její sídlo, kdo vešel do její klenotnice?
- 16Kde jsou vladaři národů, ti, kdo panovali nad šelmami na zemi,
- 17ti, kdo si pohrávali s nebeským ptactvem a hromadili stříbro a zlato, na které se lidé tak spoléhají, že jejich chtivost nezná meze?
- 18Kde jsou ti, kdo pečlivě tepali stříbro, a jejich díla nelze nalézt?
- 19Zmizeli, sestoupili do podsvětí a na jejich místo nastoupili jiní.
- 20Ti mladší sice viděli světlo a bydleli na zemi, ale cestu k prozíravosti nepoznali.
- 21Nepochopili stezky k ní, ani si ji neosvojili; jejich synové se daleko vzdálili od jejich cesty.
- 22Nebylo o ní slyšet v Kenaanu, nelze ji spatřit v Témanu.
- 23Ani synové Hagary, kteří se pídí po vědění na zemi, ani kupci z Meránu a Témanu nebo vypravěči bájí a ti, kdo se pídí po vědění, cestu k moudrosti nepoznali, nerozpomenuli se na stezky k ní.
- 24Ó Izraeli, jak veliký je dům Boží, jak nesmírný je prostor, který ovládá!
- 25Je tak veliký, že nemá konce, vysoký a nezměřitelný.
- 26Tam se zrodili obři, ti pověstní z dávnověku, velké postavy a zkušení v boji.
- 27Ty si však Bůh nevyvolil, ani jim neukázal cestu k prozíravosti,
- 28proto zahynuli: chyběla jim rozumnost, zahynuli pro svou omezenost.
- 29Kdo vystoupil na nebe, vzal moudrost a snesl ji z oblaků?
- 30Kdo přeplul moře a našel ji a získá ji za vybrané zlato?
- 31Nikdo nezná její cestu, ani nepochopí její stezku.
- 32Avšak ten, kdo ví všechno, zná ji, vynalezl ji svým věděním. On založil zemi na věčné časy a naplnil ji čtyřnohými zvířaty.
- 33On vyslal světlo a ono šlo, zavolal je, a ono poslechlo s chvěním.
- 34Hvězdy zazářily na vykázaných místech a jásaly.
- 35Zavolal je a odpověděly: „Zde jsme“; zazářily jásavě vstříc svému Stvořiteli.
- 36Takový je náš Bůh, jiný se mu nemůže rovnat.
- 37Vynalezl všechny cesty rozumnosti a dal je svému služebníku Jákobovi, Izraeli, svému milému.
- 38Tak se ukázala moudrost na zemi a setkala se s lidmi.