Římanům 15
/b/rom/15
- 1My silní jsme povinni snášet slabosti slabých a nemít zalíbení sami v sobě.
- 2Každý z nás ať vychází vstříc bližnímu, aby to bylo k dobru společného růstu.
- 3Vždyť Kristus neměl zalíbení sám v sobě, nýbrž podle slov Písma: ‚Urážky těch, kdo tě tupí, padly na mne.‘
- 4Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději.
- 5Bůh trpělivosti a povzbuzení ať vám dá, abyste jedni i druzí stejně smýšleli po příkladu Krista Ježíše,
- 6a tak svorně jedněmi ústy slavili Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista.
- 7Proto přijímejte jeden druhého, tak jako Kristus k slávě Boží přijal vás.
- 8Chci říci: Kristus se stal služebníkem židů, aby ukázal Boží věrnost a potvrdil sliby dané otcům
- 9a pohanské národy aby slavily Boha za jeho slitování, jak je psáno: ‚Proto vzdám tobě chválu mezi národy a jménu tvému žalmy zpívati budu.‘
- 10A dále je řečeno: ‚Radujte se, pohané, spolu s jeho lidem.‘
- 11A opět: ‚Chvalte Hospodina, všichni národové, a vzdej mu chválu, lid všech zemí.‘
- 12A Izaiáš k tomu říká: ‚Přijde potomek Isajův, povstane, aby vládl národům, v něj budou pohané doufat.‘
- 13Bůh naděje nechť vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, aby se rozhojnila vaše naděje mocí Ducha svatého.
- 14Jsem přesvědčen také já o vás, bratří moji, že i vy jste plni dobroty, naplněni veškerým poznáním, takže sami můžete ukazovat cestu jeden druhému.
- 15V tomto dopise jsem se místy odvážil připomenout vám leccos ve jménu milosti, která mi byla dána od Boha,
- 16abych byl služebníkem Krista Ježíše mezi pohanskými národy. Konám tuto posvátnou službu kázáním Božího evangelia, abych pohany přinesl jako obětní dar milý Bohu, posvěcený Duchem svatým.
- 17To je má chlouba, kterou mám v Kristu Ježíši před Bohem.
- 18Neodvážil bych se totiž mluvit o něčem, co by nevykonal Kristus skrze mne, slovem i skutkem,
- 19v moci znamení a divů, v moci Ducha, aby pohané přijali evangelium. Tak jsem celý okruh od Jeruzaléma až po Illyrii naplnil Kristovým evangeliem.
- 20Zakládám si na tom, že kážu evangelium tam, kde o Kristu ještě neslyšeli; nechci stavět na cizím základu,
- 21ale jak je psáno: ‚Ti, jimž nebylo o něm zvěstováno, uvidí a ti, kteří neslyšeli, pochopí.‘
- 22To mi také mnohokrát zabránilo, abych k vám přišel.
- 23Nyní však už pro mne není žádné volné pole v těchto končinách; už mnoho let k vám toužím přijít,
- 24až se vydám do Hispanie. Doufám tedy, že se u vás zastavím a že mě vypravíte na další cestu, až aspoň trochu užiji radosti ze společenství s vámi.
- 25Zatím však se chystám do Jeruzaléma, abych přinesl pomoc tamějším bratřím.
- 26Makedonští a Achajští se totiž rozhodli vykonat sbírku ve prospěch chudých bratří v Jeruzalémě.
- 27Rozhodli se tak proto, že i oni jsou jejich dlužníky. Jestliže pohané dostali podíl na jejich duchovních darech, jsou zavázáni posloužit jim zase ve věcech hmotných.
- 28Až dokončím tento úkol a řádně jim odevzdám výtěžek sbírky, vydám se do Hispanie a zastavím se u vás.
- 29Jsem jist, že až k vám dojdu, přijdu s plností Kristova požehnání.
- 30Prosím vás, bratří, pro našeho Pána Ježíše Krista a pro lásku, která je z Ducha, pomáhejte mi v boji svými přímluvami u Boha,
- 31abych byl zachráněn před nevěřícími v Judsku a aby moje služba pro Jeruzalém byla tamějším bratřím vítaná.
- 32Pak budu moci z vůle Boží k vám přijít s radostí a najít mezi vámi chvíli odpočinku.
- 33Bůh pokoje buď se všemi vámi. Amen.
Římanům 14