Jan 5
/b/john/5
- 1Potom byly židovské svátky a Ježíš se vydal do Jeruzaléma.
- 2V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, a u něho pět sloupořadí.
- 3V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých.
- 4Neboť anděl Páně čas od času sestupoval do rybníka a vířil vodu; kdo první po tom zvíření vstoupil do vody, býval uzdraven, ať trpěl kteroukoli nemocí.
- 5Byl tam i jeden člověk, nemocný již třicet osm let.
- 6Když Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouho nemocen, řekl mu: „Chceš být zdráv?“
- 7Nemocný mu odpověděl: „Pane, nemám nikoho, kdo by mě donesl do rybníka, jakmile se voda rozvíří. Než se tam sám dostanu, jiný mě předejde.“
- 8Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi své lože a choď!“
- 9A hned byl ten člověk uzdraven; vzal své lože a chodil. Toho dne však byla sobota.
- 10Židé řekli tomu uzdravenému: „Je sobota, a proto nesmíš nosit lože.“
- 11Odpověděl jim: „Ten, který mě uzdravil, mi řekl: Vezmi své lože a choď!“
- 12Zeptali se ho: „Kdo je ten člověk, který ti řekl: Vezmi je a choď?“
- 13Ale uzdravený nevěděl, kdo to je, neboť Ježíš se mu ztratil v zástupu, který tam byl.
- 14Později vyhledal Ježíš toho člověka v chrámě a řekl mu: „Hle, jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco horšího!“
- 15Ten člověk šel a oznámil Židům, že je to Ježíš, kdo ho uzdravil.
- 16A proto Židé začali Ježíše pronásledovat, že takové věci dělal v sobotu.
- 17On však jim odpověděl: „Můj Otec pracuje bez přestání, proto i já pracuji.“
- 18To bylo příčinou, že Židé ještě více usilovali Ježíše zabít, protože nejen znesvěcoval sobotu, ale dokonce nazýval Boha vlastním Otcem, a tak se mu stavěl naroveň.
- 19Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí Otec, stejně činí i jeho Syn.
- 20Vždyť Otec miluje Syna a ukazuje mu všecko, co sám činí; a ukáže mu ještě větší skutky, takže užasnete.
- 21Jako Otec mrtvé křísí a probouzí k životu, tak i Syn probouzí k životu ty, které chce.
- 22Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi,
- 23aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nemá v úctě Syna, nemá v úctě ani Otce, který ho poslal.
- 24Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života.
- 25Amen, amen, pravím vám, přichází hodina, ano, už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a kteří uslyší, budou žít.
- 26Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synovi, aby měl život sám v sobě.
- 27A dal mu moc konat soud, poněvadž je Syn člověka.
- 28Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v hrobech uslyší jeho hlas
- 29a vyjdou: ti, kdo činili dobré, vstanou k životu, a ti, kdo činili zlé, vstanou k odsouzení.
- 30Sám od sebe nemohu dělat nic; jak mi Bůh přikazuje, tak soudím, a můj soud je spravedlivý, neboť nehledám vůli svou, ale vůli toho, který mě poslal.“
- 31„Svědčím-li já sám o sobě, mé svědectví není pravé.
- 32Je však jiný, který o mně svědčí, a já vím, že svědectví, které o mně vydává, je pravé.
- 33Poslali jste k Janovi a on vydal svědectví pravdě.
- 34Já nepotřebuji svědectví od člověka – ale říkám to proto, abyste vy byli spaseni.
- 35Jan byl svíce hořící a zářící, a vy jste se chtěli na chvíli radovat v jeho světle.
- 36Svědectví, které mám já, je větší než Janovo: skutky, jež mi Otec svěřil, abych je vykonal. Tyto skutky, které činím, svědčí o tom, že mě Otec poslal.
- 37A sám Otec, který mě poslal, vydal o mně svědectví. Vy jste však nikdy neslyšeli jeho hlas ani jste nespatřili jeho tvář
- 38a jeho slovo ve vás nezůstává, poněvadž nevěříte tomu, koho on poslal.
- 39Zkoumáte Písma a myslíte si, že v nich máte věčný život; a Písma svědčí o mně.
- 40Ale vy nechcete přijít ke mně, abyste měli život.
- 41Nečekám slávu od lidí.
- 42Ale o vás jsem se přesvědčil, že v sobě nemáte lásku k Bohu.
- 43Přišel jsem ve jménu svého Otce, a nepřijímáte mne. Kdyby přišel někdo ve svém vlastním jménu, toho přijmete.
- 44Jak byste mohli uvěřit, když oslavujete sebe navzájem, ale slávu od samého Boha nehledáte!
- 45Nedomnívejte se, že já budu na vás u Otce žalovat; vaším žalobcem je Mojžíš, v něhož jste složili svou naději.
- 46Kdybyste opravdu věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, neboť on psal o mně.
- 47Nevěříte-li tomu, co on napsal, jak uvěříte mým slovům?“
Jan 4