Jan 2
/b/john/2
- 1Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka;
- 2na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.
- 3Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“
- 4Ježíš jí řekl: „Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.“
- 5Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“
- 6Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra.
- 7Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ I naplnili je až po okraj.
- 8Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak.
- 9Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli – zavolal si ženicha
- 10a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.“
- 11Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.
- 12Potom odešel Ježíš, jeho matka, bratři i učedníci do Kafarnaum a zůstali tam několik dní.
- 13Byly blízko židovské velikonoce a Ježíš se vydal na cestu do Jeruzaléma.
- 14V chrámu našel prodavače dobytka, ovcí a holubů i penězoměnce, jak sedí za stoly.
- 15Udělal si z provazů bič a všecky z chrámu vyhnal, i s ovcemi a dobytkem, směnárníkům rozházel mince, stoly zpřevracel
- 16a prodavačům holubů poručil: „Pryč s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“
- 17Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: ‚Horlivost pro tvůj dům mne stráví.‘
- 18Židé mu řekli: „Jakým znamením nám prokážeš, že to smíš činit?“
- 19Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej postavím.“
- 20Tu řekli Židé: „Čtyřicet šest let byl tento chrám budován, a ty jej chceš postavit ve třech dnech?“
- 21On však mluvil o chrámu svého těla.
- 22Když byl pak vzkříšen z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš pověděl.
- 23Když byl v Jeruzalémě o velikonočních svátcích, mnozí uvěřili v jeho jméno, protože viděli znamení, která činil.
- 24Ježíš jim však nesvěřoval, kdo je, poněvadž všechny lidi znal;
- 25nepotřeboval, aby mu někdo o někom říkal svůj soud. Sám dobře věděl, co je v člověku.
Jan 1