Jan 13
/b/john/13
- 1Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa šel k Otci; miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim až do konce.
- 2Když byli u večeře a ďábel již vložil do srdce Jidáše Iškariotského, syna Šimonova, aby ho zradil,
- 3Ježíš vstal od stolu a vědom si toho, že mu Otec dal všecko do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází,
- 4odložil svrchní šat, vzal lněné plátno a přepásal se;
- 5pak nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, jímž byl přepásán.
- 6Přišel k Šimonu Petrovi a ten mu řekl: „Pane, ty mi chceš mýt nohy?“
- 7Ježíš mu odpověděl: „Co já činím, nyní nechápeš, potom však to pochopíš.“
- 8Petr mu řekl: „Nikdy mi nebudeš mýt nohy!“ Ježíš odpověděl: „Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl.“
- 9Řekl mu Šimon Petr: „Pane, pak tedy nejenom nohy, ale i ruce a hlavu!“
- 10Ježíš mu řekl: „Kdo je vykoupán, nepotřebuje než nohy umýt, neboť je celý čistý. I vy jste čisti, ale ne všichni.“
- 11Věděl, kdo ho zradí, a proto řekl: Ne všichni jste čisti.
- 12Když jim umyl nohy a oblékl si svůj šat, opět se posadil a řekl jim: „Chápete, co jsem vám učinil?
- 13Nazýváte mě Mistrem a Pánem, a máte pravdu: Skutečně jsem.
- 14Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat.
- 15Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já.
- 16Amen, amen, pravím vám, sluha není větší než jeho pán a posel není větší než ten, kdo ho poslal.
- 17Když to víte, blaze vám, jestliže to také činíte.
- 18Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil. Ale má se naplnit slovo Písma: ‚Ten, který se mnou jí chléb, zvedl proti mně patu.‘
- 19Říkám vám to již nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili, že já jsem to.
- 20Amen, amen, pravím vám, kdo přijímá toho, koho pošlu, mne přijímá. A kdo přijímá mne, přijímá toho, který mě poslal.“
- 21Když to Ježíš řekl, v hlubokém zármutku dosvědčil: „Amen, amen, pravím vám, jeden z vás mě zradí.“
- 22Učedníci se dívali jeden na druhého v nejistotě, o kom to mluví.
- 23Jeden z učedníků, kterého Ježíš miloval, byl u stolu po jeho boku.
- 24Na toho se Šimon obrátil a řekl: „Zeptej se, o kom to mluví!“
- 25Ten učedník se naklonil těsně k Ježíšovi a zeptal se: „Pane, kdo to je?“
- 26Ježíš odpověděl: „Je to ten, pro koho omočím tuto skývu chleba a podám mu ji.“ Omočil tedy skývu, vzal ji a dal Jidášovi Iškariotskému, synu Šimonovu.
- 27Tehdy, po té skývě, vstoupil do něho satan. Ježíš mu řekl: „Co chceš učinit, učiň hned!“
- 28Nikdo u stolu nepochopil, proč mu to řekl.
- 29Protože měl Jidáš u sebe pokladnici, domnívali se někteří, že ho poslal nakoupit, co potřebují na svátky, nebo dát něco chudým.
- 30Jidáš přijal skývu, a hned vyšel ven. Byla noc.
- 31Když Jidáš vyšel ven, Ježíš řekl: „Nyní byl oslaven Syn člověka a Bůh byl oslaven v něm;
- 32Bůh jej také oslaví v sobě a oslaví jej hned.
- 33Dítky, ještě jen krátký čas jsem s vámi. Budete mě hledat, a jako jsem řekl Židům, tak nyní říkám i vám: Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete.
- 34Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem.
- 35Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“
- 36Šimon Petr mu řekl: „Pane, kam odcházíš?“ Ježíš odpověděl: „Kam já jdu, tam mne nyní následovat nemůžeš; budeš mne však následovat později.“
- 37Šimon Petr mu řekl: „Pane, proč tě nemohu nyní následovat? Svůj život za tebe položím.“
- 38Ježíš odpověděl: „Svůj život za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“
Jan 12