Jan 10
/b/john/10
- 1„Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, je zloděj a lupič.
- 2Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí.
- 3Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je.
- 4Když je má všecky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas.
- 5Za cizím však nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají.“
- 6Toto přirovnání jim Ježíš řekl; oni však nepochopili, co tím chtěl říci.
- 7Řekl jim tedy Ježíš znovu: „Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce.
- 8Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči. Ale ovce je neposlouchaly.
- 9Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.
- 10Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti.
- 11Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce.
- 12Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A vlk ovce trhá a rozhání.
- 13Tomu, kdo je najat za mzdu, na nich nezáleží.
- 14Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne,
- 15tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce.
- 16Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř.
- 17Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal.
- 18Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce.“
- 19Pro tato slova došlo mezi Židy opět k roztržce.
- 20Mnozí z nich říkali: „Je posedlý zlým duchem a blázní. Proč ho posloucháte?“
- 21Jiní říkali: „Tak nemluví posedlý. Což může zlý duch otevřít oči slepých?“
- 22Byly právě svátky posvěcení jeruzalémského chrámu; bylo to v zimě.
- 23Ježíš se procházel v chrámě, v sloupoví Šalomounově.
- 24Židé ho obklopili a řekli mu: „Jak dlouho nás chceš držet v nejistotě? Jsi-li Mesiáš, řekni nám to otevřeně!“
- 25Ježíš jim odpověděl: „Řekl jsem vám to, a nevěříte. Skutky, které činím ve jménu Otce, ty o mně vydávají svědectví.
- 26Ale vy nevěříte, protože nejste z mých ovcí.
- 27Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou
- 28a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve.
- 29Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky.
- 30Já a Otec jsme jedno.“
- 31Židé se opět chopili kamenů, aby ho ukamenovali.
- 32Ježíš jim řekl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Pro který z nich mě chcete kamenovat?“
- 33Židé mu odpověděli: „Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání: jsi člověk a tvrdíš, že jsi Bůh.“
- 34Ježíš jim řekl: „Ve vašem zákoně je přece psáno: ‚Řekl jsem: jste bohové.‘
- 35Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy – a Písmo musí platit –
- 36jak můžete obviňovat mne, kterého Otec posvětil a poslal do světa, že se rouhám, protože jsem řekl: Jsem Boží Syn?
- 37Nečiním-li skutky svého Otce, nevěřte mi!
- 38Jestliže je však činím a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste jednou provždy pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci.“
- 39Opět se ho chtěli zmocnit, on jim však unikl.
- 40Odešel znovu na druhý břeh Jordánu, na místo, kde dříve křtil Jan, a tam se zdržoval.
- 41Mnozí k němu přicházeli a říkali: „Jan sice neučinil žádné znamení, ale vše, co o něm řekl, je pravda.“
- 42A mnoho lidí tam v Ježíše uvěřilo.
Jan 9