Izajáš 46
/b/isa/46
- 1Bél klesl, Nébo se zhroutil, jejich modlářské stvůry byly naloženy na zvěř a na dobytek, ten náklad, který jste nosili, to břímě k zemdlení.
- 2Zvířata se zhroutila, klesla spolu, břímě nebyla s to zachránit; oni musí do zajetí.
- 3„Slyšte mě, dome Jákobův, všichni, kdo jste zůstali domu Izraelovu, vy, kteří jste chováni již od života matky , od matčina lůna na rukou nošeni:
- 4Já sám až do vašeho stáří, až do šedin vás budu nosit. Já jsem vás učinil a já vás ponesu, budu vás nosit a zachráním.“
- 5„Komu mě připodobníte, a s kým mě srovnáte, komu mě přirovnáte, abychom si byli podobni?
- 6Z měšce sypou zlato a na váze odvažují stříbro, najmou si zlatníka, aby jim udělal boha a pak se hrbí a klanějí.
- 7Nosí ho na rameni, přenášejí ho, postaví jej na podstavec, a on stojí, ze svého místa se nehne. Úpějí k němu, ale on se jim neozve, z jejich soužení je nezachrání.
- 8Připomeňte si to, vzmužte se, vezměte si to k srdci, nevěrníci.
- 9Pamatujte na to, co bylo na počátku od věků! Já jsem Bůh a jiného už není, jsem Bůh a nic není jako já.
- 10Od počátku oznamuji, co se v budoucnu stane , od pradávna, co se ještě nestalo. Pravím: Moje rozhodnutí platí, a co se mi líbí, uskutečním.
- 11Od východu povolávám dravce, ze vzdálené země muže své volby. Jak jsem slíbil, tak to uskutečním, jak jsem si předsevzal, tak to splním.
- 12Naslouchejte mi, vy zarputilci, vzdálení od spravedlnosti:
- 13Přiblížil jsem svoji spravedlnost, daleko už není, nebude už prodlévat má spása. Obdařím Sijón spásou, oslavím se v Izraeli.“
Izajáš 45