Izajáš 41
/b/isa/41
- 1„Zmlkněte přede mnou, ostrovy, národy ať se oblečou v sílu, ať se přiblíží, ať potom promluví, přistupme společně k soudu.
- 2Kdo vzbudil od východu muže , jemuž v patách kráčí spravedlnost? Poddává mu pronárody, podrobuje krále. Jeho mečem rozmetá je v prach, jeho lukem jako rozházenou slámu.
- 3Žene je a sám klidně projde stezkou, na kterou jeho noha dosud nevstoupila.
- 4Kdo to uskutečnil a vykonal? Ten, jenž od počátku povolává všechna pokolení. Já, Hospodin, jsem první, já budu též u posledních věcí.“
- 5Spatří to ostrovy a uleknou se, končiny země se roztřesou, přiblíží se a přijdou.
- 6Navzájem si budou pomáhat a bratr bude povzbuzovat bratra: „Buď rozhodný!“
- 7Řemeslník pobízí zlatníka, kovotepec kováře. Praví: „Spojme to ! Bude to dobré!“ Pak upevní modlu hřeby, aby se neviklala.
- 8„A ty, Izraeli, služebníku můj, Jákobe, tebe jsem vyvolil, potomku Abrahama, mého přítele,
- 9tebe jsem vychvátil z končin země, zavolal jsem tě z odlehlých míst, řekl jsem ti: ‚Ty jsi můj služebník, tebe jsem vyvolil, nezavrhl jsem tě.‘
- 10Neboj se, vždyť já jsem s tebou, nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh. Dodám ti odvahu, pomocí ti budu, budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti.
- 11Hle, budou se stydět a hanbit všichni, kdo proti tobě planou hněvem , budou jak nic a zahynou odpůrci tvoji.
- 12Budeš je hledat, ale nenajdeš ty, kdo na tebe dorážejí; budou jak nic, naprostá nicota, ti, kdo proti tobě válčí.
- 13Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, držím tě za pravici, pravím ti: ‚Neboj se, já jsem tvá pomoc.‘
- 14Neboj se, červíčku Jákobův, hrstko Izraelova lidu . Já jsem tvá pomoc, je výrok Hospodinův, tvůj vykupitel je Svatý Izraele.
- 15Hle, učiním tě okovaným smykem na mlácení , novým, z obou stran ostrým. Budeš mlátit a drtit hory, s pahorky naložíš jako s plevami.
- 16Rozevěješ je a odnese je vítr, bouřlivý vichr je rozptýlí, ty však budeš jásat k chvále Hospodina, budeš se chlubit Svatým Izraele.“
- 17„Utištění ubožáci hledají vodu, ale žádná není; jazyk jim žízní prahne. Já, Hospodin, jim odpovím, já, Bůh Izraele, je neopustím.
- 18Na holých návrších otevřu vodní proudy, uprostřed plání prameny vod, poušť v jezero změním a zemi vyprahlou ve vodní zřídla.
- 19V poušti dám vyrůst cedrům, akáciím, myrtě a olivám, na pustině vysadím cypřiš, platan i zimostráz spolu,
- 20aby viděli a poznali, přesvědčili se a všichni pochopili, že toto učinila ruka Hospodinova a že to stvořil Svatý Izraele.“
- 21„Předložte svůj spor, praví Hospodin, předstupte se svými důkazy, praví Král Jákobův.
- 22Předstupte a oznamte nám, co se má přihodit. Oznamte, co bylo na počátku, vezmem si to k srdci. Chceme poznat budoucnost, ohlaste nám, co má nastat.
- 23Oznamte, co bude následovat, ať poznáme, že vy jste bohové. Jen předveďte něco dobrého či zlého, podíváme se a společně to uvidíme.
- 24Hle, vy jste pouhé nic a vaše skutky nestojí za nic. Zvolit vás je ohavnost.“
- 25„Vzbudil jsem muže od severu a přišel od východu slunce. Vzývá mé jméno. Přichází! Knížata jsou jako hlína, on jako hrnčíř, jenž šlape jíl.
- 26Kdo oznámil to od začátku, abychom to věděli, oznámil kdysi dávno, abychom mohli říci: ‚Je to správné‘? Nikdo nic neoznámil, nikdo nic neohlásil, nikdo vaši řeč neslyšel.
- 27Já první zvěstuji Sijónu: ‚Hle, už tu jsou!‘ a Jeruzalému dám toho, jenž nese radostnou zvěst.
- 28Dívám se a nikde nikdo, žádný rádce mezi nimi. Zeptal bych se jich, co odpovědí.
- 29Hle, všichni jsou ničemnost pouhá , k ničemu nejsou jejich činy; jejich lité modly jsou jen vítr a nicota.“
Izajáš 40