Izajáš 33
/b/isa/33
- 1Běda tobě, který šíříš zhoubu a sám nejsi huben, který jednáš věrolomně, ač se vůči tobě nikdo věrolomně nezachoval. Až dokončíš zhoubu, propadneš sám zhoubě, až dovršíš věrolomnost, bude věrolomně naloženo s tebou.
- 2Hospodine, slituj se nad námi, v tebe skládáme naději! Buď paží svého lidu každé ráno i naší spásou v čase soužení.
- 3Národy se rozprchávají před mocným hřmotem, před tvou vyvýšeností se pronárody rozptylují.
- 4Kořist vám bude sebrána, jako by ji sebral hmyz, jako přepadávají kobylky, tak bude napadena.
- 5Vyvýšen je Hospodin, jenž přebývá na výšině, naplňuje Sijón spravedlností a právem.
- 6Bude věrnou jistotou tvé budoucnosti, klenotnicí spásy, moudrosti a poznání, jejímž pokladem je bázeň před Hospodinem.
- 7Hle, mužové Aríela úpějí na ulicích, poslové pokoje hořce pláčou.
- 8Silnice jsou liduprázdné, pocestní přestali chodit. Smlouva se porušuje, města jsou v nevážnosti, člověk nemá cenu.
- 9Truchlí, chřadne země, zahanben je Libanón a vadne. Šáron podobá se pustině, Bášan i Karmel shazují listí .
- 10„Nyní povstanu,“ praví Hospodin, „nyní se vyvýším, nyní se zvednu!“
- 11Obtěžkáte senem, porodíte slámu. Váš dech je oheň a pozře vás.
- 12Národy budou vypalovány jako vápno, jako posekané trní vzplanou v ohni.
- 13Slyšte, vzdálení, co činím, poznejte, blízcí, mou bohatýrskou sílu!
- 14Hříšníci na Sijónu dostali strach, rouhačů se zmocnilo úzkostné chvění: Kdo z nás může pobývat u sžírajícího ohně? Kdo z nás může pobývat u věčného žáru?
- 15Ten, kdo žije spravedlivě a mluví, co je správné, a zavrhuje zisk z vydírání, ten, kdo třepe rukama, že nevezme úplatek, kdo si zacpe uši, aby neslyšel výzvu k prolévání krve, kdo zavírá oči, aby nepřihlížel ke zlu,
- 16ten bude přebývat na výšinách; nepřístupné vrcholky skal mu budou nedobytným hradem, bude mu dán chléb, vody mu potečou neustále.
- 17Tvoje oči uzří krále v jeho kráse, spatří zemi rozprostírající se do dálky.
- 18Tvé srdce bude rozjímat o někdejší hrůze: Kde je ten, kdo předpisoval daně ? Kde je výběrčí? Kde ten, kdo počítával věže?
- 19Nespatříš už nestoudný lid, lid temné řeči, která se poslouchat nedá, směšného jazyka, jemuž rozumět nelze.
- 20Pohleď na Sijón, město našich slavností! Tvé oči spatří Jeruzalém, nivu poklidnou, stan, který nebude stržen, jehož kolíky nikdy nebudou vytrženy a z jehož provazů se žádný nepřetrhne.
- 21Neboť tam je náš Vznešený, Hospodin. Je to místo, kde jsou řeky, říční ramena přeširoká; nevydá se tam veslice a vznosný koráb tam nepřepluje.
- 22Hospodin je náš soudce, Hospodin je náš zákonodárce, Hospodin je náš král, on nás spasí.
- 23Tvé provazy povolily, nebudou schopné udržet stěžeň ani napnout plachtu. Tehdy bude rozdělena hojná kořist, i kulhaví si naloupí lup.
- 24Nikdo z obyvatel neřekne: „Jsem nemocen.“ Lidu, který tam bydlí, bude odpuštěna nepravost.