Zacharjáš 5
/b/Zech/5
- 1Znovu jsem se rozhlédl a vidím, hle, letí svitek.
- 2Posel se mě otázal: „Co vidíš?“ Odvětil jsem: „Vidím letět svitek dvacet loket dlouhý a deset loket široký.“
- 3Řekl mi: „To je kletba, která vychází na celou zemi. Bude jí odstraněn každý zloděj, každý křivo přísežník.
- 4Vychází z mého rozhodnutí, je výrok Hospodina zástupů. Vejde do zlodějova domu i do domu toho, který v mém jménu křivě přísahá, a uhostí se uvnitř jeho domu a zničí jeho dřevo i kámen.“
- 5Potom vyšel posel, který se mnou mluvil, a vyzval mě: „Jen se rozhlédni a podívej se. Co se tu objevuje?“
- 6Otázal jsem se: „Co je to?“ Odvětil mi: „To se objevuje éfa,“ a dodal: „Tak to bude s nimi vypadat v celé zemi.“
- 7A hle, pozvedlo se olověné víko, a tam uvnitř éfy sedí jakási ženština.
- 8Řekl mi: „To je Svévole“, mrštil jí do éfy a přiklopil otvor olověným poklopem.
- 9Vtom jsem se rozhlédl a vidím, hle, vycházejí dvě ženy. Vítr se jim opíral do křídel; měly totiž křídla jako čáp. Zvedly éfu mezi zemi a nebe.
- 10Otázal jsem se posla, který se mnou mluvil: „Kam chtějí tu éfu dopravit?“
- 11Odvětil mi: „Chtějí té ženštině vystavět v šineárské zemi dům, a až bude připraven, bude tam uložena na svůj podstavec.“