Kniha moudrosti 14
/b/Wis/14
- 1Když se zase jiný připravuje k plavbě a hodlá se pustit přes divoké vlny, vzývá dřevo, chatrnější než plavidlo, které jej nese.
- 2Loďku ovšem vymyslila touha po výdělku a zhotovila ji moudrost řemeslníka;
- 3ale tvá prozřetelnost, Otče, ji řídí, neboť tys i mořem razil cestu a vlnami bezpečnou pouť.
- 4Ukazuješ, že můžeš zachránit ze všeho, i kdyby někdo nezkušený vyplul na moře .
- 5Chceš, aby plody tvé moudrosti nezůstaly nevyužity, proto i kusu dřeva svěřují lidé svůj život, na člunu proplouvají příbojem a bezpečně přistanou.
- 6Už na počátku, když vymírali zpupní obrové, uchýlila se naděje světa do člunu, a řízena tvou rukou zanechala světu semeno nového pokolení.
- 7Požehnané dřevo, které je nástrojem spravedlnosti,
- 8ale zlořečené to, z něhož byla vyřezána modla , jakož i ten, kdo ji vyrobil. On proto, že to udělal, a ono, ač pomíjející, že bylo nazváno bohem.
- 9U Boha je ve stejné nenávisti jak svévolník, tak čin jeho svévole,
- 10a potrestán bude výrobek spolu se svým výrobcem.
- 11Proto trest postihne i modly pronárodů, že se staly ohavností v Božím stvoření, pohoršením pro lidské duše a osidlem pro nohy nemoudrých.
- 12Vždyť počátkem nemravnosti je vymýšlení model, a jejich vytváření je zkázou života.
- 13Nebyly od počátku ani nepotrvají navěky.
- 14Přišly na svět z lidských pověr, a proto je čeká rázný konec.
- 15Tak třeba otec, zdrcený krutým žalem nad dítětem náhle mu odňatým, zhotoví jeho obraz a hned začne mrtvé dítě ctít jako boha a od své čeledi vyžaduje slavit svátky a zachovávat obřady.
- 16Časem se bezbožný obyčej rozšířil a byl zachováván jako zákon.
- 17Z nařízení vládců se vzdávala úcta i jejich sochám, když je lidé nemohli uctívat osobně, protože bydleli daleko. Proto, aby si osobu jim vzdálenou zpodobili, udělali si viditelný obraz uctívaného krále, a tak nepřítomnému pilně pochlebovali, jako by byl přítomen.
- 18A k rozmachu té úcty i u těch, kteří ho neznali, přispěla ještě ctižádost umělce.
- 19Zřejmě aby se svému mocnáři zalíbil, vyobrazil ho svým uměním v co nejkrásnější podobě.
- 20Dav pak, uchvácen půvabem díla, toho, který byl ještě nedávno ctěn jako člověk, nyní pokládal za samo božstvo.
- 21A to se stalo všem živoucím léčkou: zotročeni neštěstím nebo krutovládou přiřkli lidé nesdělitelné jméno kamenům a dřevům.
- 22Dále nezůstalo při tom, že bloudí v poznání Boha; žijí nadto pod tak silným náporem nevědomosti, že strašlivé zlo nazývají pokojem.
- 23Zabíjejí děti k obětem a konají tajné obřady nebo bujné hostiny s prostopášnými obyčeji.
- 24Ani v životě, ani v manželství nedbají už čistoty, jeden druhého úkladně vraždí nebo trápí cizoložstvím.
- 25Všude se mísí krveprolití a vraždy, krádež a podvod, zkáza, nevěra, vzpoura, křivopřísežnictví,
- 26osočování čestných, nevděk za dobrodiní, poskvrňování duší, pohlavní zvrácenost, rušení manželství, smilstvo a cizoložství.
- 27A tak služba modlám nehodným jména je počátkem, příčinou i koncem všeho zla.
- 28Modláři buď bujně hýří nebo prorokují lži nebo neřádně žijí nebo se bez ostychu dopouštějí křivopřísežnictví.
- 29Věří na bezduché modly, a když křivě přísahají, spoléhají, že nebudou potrestáni.
- 30Ze dvou důvodů však na ně přijde spravedlivý trest : Za to, že zvráceně smýšleli o Bohu a drželi se model, a že podváděli křivou přísahou, a pohrdli tak svatostí.
- 31Nikoli moc těch, které vzývají při přísaze, ale trest určený hříšníkům vždy stíhá viníky za jejich provinění.
Kniha moudrosti 13