Kniha moudrosti 11
/b/Wis/11
- 1Moudrost přivedla ke zdaru jejich dílo rukou svatého proroka.
- 2Prošli neobývanou pouští a na neschůdných místech rozbíjeli stany.
- 3Postavili se na odpor protivníkům a nepřátele zahnali.
- 4Když žíznili a volali k tobě, byla jim dána voda ze strmé skály, a tak utišili žízeň z tvrdého kamene.
- 5Neboť to, čím byli trestáni jejich nepřátelé, stalo se jim dobrodiním, když trpěli nedostatkem.
- 6Místo proudu řeky stále tekoucí, jež byla zkalena nečistou krví
- 7z trestu za rozkaz vraždit nemluvňata, dal jsi jim nečekaně hojnost vody.
- 8Tím, jak tehdy žíznili, ukázals jim, jak jsi potrestal jejich protivníky:
- 9neboť z toho, co sami zakoušeli – i když byli káráni milosrdně –, poznali, jak se trápili svévolníci souzení v hněvu.
- 10Jedny jsi zkoušel jako otec, který poučuje, druhé jsi trestal jako přísný král, který odsuzuje.
- 11Ať byli daleko nebo blízko, doléhala na ně stejná trýzeň,
- 12neboť se jich zmocnil dvojnásobný zármutek a nářek při vzpomínce na minulé věci.
- 13Když totiž uslyšeli, že tresty na ně seslané posloužily oněm k dobrému, pochopili, že jedná Hospodin.
- 14Toho, kterého kdysi odložili a zavrhli a jehož se s výsměchem zřekli, na konci událostí obdivovali, když trpěli jinou žízní než spravedliví.
- 15Za jejich nerozvážné myšlení plné bezpráví, pro něž v bludu sloužili nerozumným plazům, bezcenným nestvůrám, poslals na ně za trest množství nerozumných živočichů,
- 16aby poznali, že čím kdo hřeší, tím také bývá trestán.
- 17Vždyť tvoje všemohoucí ruka, která stvořila svět z beztvaré hmoty, neváhala na ně poslat tlupu medvědů a líté lvy
- 18nebo dosud neznámé, nově stvořené šelmy plné zuřivosti, jež soptí ohnivý dech, nebo netvory chrlící s duněním dým, jimž z očí srší ohnivé blesky.
- 19Ty by je mohly nejen rozsápat skokem, ale i zahubit hrůzou svého pohledu.
- 20I bez toho mohli padnout jediným dechnutím, postiženi spravedlivým trestem a rozprášeni dechem tvé moci. Ale ty jsi všechno uspořádal s mírou, počtem a váhou.
- 21Ty můžeš vždycky prosadit svou svrchovanou moc a síle tvé paže nikdo neodolá.
- 22Neboť jako prášek na misce vah je před tebou celý svět a jako kapka ranní rosy padající na zem.
- 23Nade všemi se smilováváš, protože všecko můžeš, nehledíš na hříchy lidí, jen aby činili pokání.
- 24Miluješ všecko, co je, a neošklivíš si nic z toho, co jsi učinil, vždyť bys ani nemohl připravit něco, co bys měl v nenávisti.
- 25A jak by mohlo cokoli trvat, kdybys ty to nechtěl, anebo být zachováno, kdybys to nepovolal k bytí ?
- 26Šetříš všecko, protože to je tvé, Panovníku, který miluješ život.
Kniha moudrosti 10