Kniha moudrosti 1
/b/Wis/1
- 1Milujte spravedlnost, vy soudcové země, smýšlejte o Hospodinu v dobrotě a hledejte ho upřímným srdcem.
- 2Dává se nalézat těm, kdo ho nepokoušejí, ukazuje se těm, kdo mu nejsou nevěrní.
- 3Zvrácené myšlenky totiž odvádějí od Boha, ale jeho moc zahanbuje nemoudré, když ji pokoušejí.
- 4Moudrost nevejde do zlovolné duše, nebude přebývat v těle podrobeném hříchu.
- 5Svatý duch kázně prchá před lstí, vzdaluje se od nerozumných myšlenek, v studu se odvrací od nepravosti.
- 6Moudrost je duch lidumilný, ale nepromine trest rouhačovi za slova jeho rtů; Bůh je zajisté svědkem jeho ledví, dobře vidí do skrytu jeho srdce a slyší všechno , co člověk mluví.
- 7Duch Hospodinův naplňuje zemi, on, jenž všemu dává řád, zná každou myšlenku.
- 8Před ním se neskryje nikdo, kdo je na straně bezpráví, trestající spravedlnost ho nemine.
- 9Spády svévolníka vyjdou najevo, o jeho piklech uslyší Hospodin a ztrestá jeho zvrácenost.
- 10Vždyť ucho žárlivě milujícího slyší všechno, ani reptání šeptem mu neujde.
- 11Chraňte se neprospěšného reptání, zdržte jazyk od pomluv, vždyť ani hovor vskrytu neprojde bez povšimnutí a prolhaná ústa zabíjejí duši.
- 12Nepřivolávejte si smrt pobloudilostí svého života, nevystavujte se záhubě pro činy svých rukou.
- 13Vždyť Bůh smrt neučinil, ani se netěší ze zahynutí živých;
- 14stvořil totiž všechno, aby to bylo, čemu dal na světě vzniknout, určil k spáse, není v tom smrtící jed; podsvětí nebude kralovat nad zemí.
- 15Vždyť spravedlnost je nesmrtelná.
- 16Ale svévolníci přivolali smrt rukama i slovy, měli ji za přítelkyni, proto zchřadli; uzavřeli s ní smlouvu, a tak si zasluhují, aby byla jejich údělem.
