Tóbit - Tóbijáš 7
/b/Tob/7
- 1Když přišli do Ekbatan, řekl Tóbijáš Refáelovi : „Azarjáši, bratře, doveď mne hned k Reúelovi, našemu bratru.“ Dovedl jej do domu Reúelova. Zastihli ho, jak sedí u dveří do nádvoří. Pozdravili ho první a on odpověděl: „Srdečně vás zdravím, bratří, dobře jste ve zdraví došli!“ A uvedl je do svého domu.
- 2Reúel řekl své ženě Adně: „Jak je tento mladík podobný mému bratru Tóbitovi!“
- 3Adna se jich zeptala: „Odkud jste, bratří?“ Odvětili jí: „Jsme ze synů Neftalího, z těch, kteří byli odvlečeni jako zajatci do Ninive.“
- 4Řekla jim: „Znáte našeho bratra Tóbita?“ Odvětili jí: „Známe ho.“
- 5Otázala se jich: „Je zdráv?“ Odvětili jí: „Je zdráv a naživu.“ Tóbijáš dodal: „Je to můj otec.“
- 6Reúel vyskočil, políbil ho a dal se do pláče. Promluvil k němu a řekl: „Buď požehnán, chlapče, synu ušlechtilého a dobrého otce. Jaké neštěstí ho postihlo, že oslepl, takový spravedlivý a milosrdenství činící muž!“ Padl Tóbijášovi, synu svého bratra, kolem krku a dal se do pláče.
- 7Také jeho žena Adna se dala do pláče nad ním. A jejich dcera Sára dala se do pláče rovněž.
- 8Reúel porazil berana ze stáda a připravil jim bohaté pohoštění.
- 9Když se vykoupali, umyli a usedli k jídlu, řekl Tóbijáš Refáelovi: „Azarjáši, bratře, řekni Reúelovi, aby mi dal Sáru, mou sestru.“
- 10Reúel zaslechl ta slova a řekl chlapci: „Jez a pij a spi sladce této noci. Není člověka, který by měl právo vzít si mou dceru Sáru, kromě tebe, bratře. Nemám ani možnost dát ji jinému muži než tobě, protože ty jsi můj nejbližší příbuzný . Ale povím ti celou pravdu, chlapče.
- 11Dal jsem ji už sedmi mužům z mých bratří a všichni zemřeli té noci, kdy k ní vcházeli. Nyní tedy, chlapče, jez a pij. Hospodin to při vás dokoná.“
- 12Tóbijáš řekl: „Ne, nebudu už jíst ani pít, dokud nevyřídíš mou věc.“ Reúel mu odvětil: „Dobrá. Je ti dána podle ustanovení Mojžíšovy knihy. Také z nebe je souzeno, aby ti byla dána. Vezmi si svou sestru. Od nynějška jsi jejím bratrem a ona je tvou sestrou. Je ti dána ode dneška až na věky. Nebeský Pán ať vám dá zdar této noci, chlapče, a způsobí vám milosrdenství a pokoj.“
- 13Reúel zavolal svou dceru Sáru. Když k němu přišla, vzal ji za ruku, dal ji Tóbijášovi a prohlásil: „Přijmi ji. Podle Zákona a podle ustanovení zapsaného v Mojžíšově knize ti ji dáváme za manželku. Měj ji za ženu a odveď ji k svému otci ve zdraví. A nebeský Bůh ať vás provází svým pokojem.“
- 14Zavolal její matku a řekl jí, aby přinesla list. Sepsal manželskou smlouvu, že mu ji dávají za ženu podle ustanovení Mojžíšova zákona. Poté začali jíst a pít.
- 15Pak zavolal Reúel svou ženu Adnu a řekl jí: „Sestro, připrav zvláštní pokojík a odveď tam Sáru .“
- 16Adna odešla a ustlala v pokojíku, jak jí řekl. Když tam odvedla Sáru , dala se nad ní do pláče. Pak si utřela slzy a řekla jí:
- 17„Buď dobré mysli, dcero. Nebeský Pán nechť ti dá radost místo zármutku. Buď dobré mysli, dcero.“ A odešla.
Tóbit - Tóbijáš 6