Sírachovec 50
/b/Sir/50
- 1Velekněz Šimeón, syn Oniasův, opravil za svého života dům, za svých dnů opevnil chrám.
- 2On dal položit základy pro hradby dvojnásob vysoké a navršit val kolem chrámového okrsku.
- 3Za jeho dnů byla vykopána vodní nádrž, cisterna rozlehlá jako moře.
- 4Staral se o svůj lid, aby nepropadl zkáze, a opevnil město pro případ obležení.
- 5Jak se skvěl slávou, když obklopen lidem vycházel z velesvatyně!
- 6Byl jako jitřenka mezi mraky, jako měsíc ve dnech úplňku,
- 7jako slunce zářící nad chrámem Nejvyššího, jako duha třpytící se v oblacích slávy.
- 8Byl jako květ růží v jarních dnech, jako lilie u pramene vod, jako bujný porost na svazích Libanónu v letních dnech,
- 9jako oheň a kadidlo v kadidelnici, jako nádoba z ryzího zlata ozdobená množstvím drahokamů,
- 10jako oliva obsypaná plody, jako cypřiš tyčící se do oblak.
- 11Takový byl , když na sebe bral slavnostní roucho, a oděl se v dokonalost hodnou chlouby. Když vystupoval ke svatému oltáři, dodával lesk celému okrsku svatyně.
- 12Když z rukou kněží přijímal části obětí a sám se postavil k ohništi oltáře, s věncem bratří kolem sebe, byl jako statný cedr na Libanónu, obklopený palmami.
- 13Všichni ti synové Áronovi stáli ve své slávě, s obětinami Hospodinu ve svých rukou, před celým shromážděním Izraele.
- 14Když dokončil svou službu u oltáře a připravil obětní dar Nejvyššímu, Všemohoucímu,
- 15vztáhl svou ruku k obětní misce a vykonal úlitbu z červené šťávy hroznů. Vylil ji k základům oltáře jako příjemnou vůni Nejvyššímu, Králi veškerenstva.
- 16Nato vykřikli synové Áronovi a zatroubili na polnice z tepaného stříbra ; vydali dobře slyšitelný mocný hlas na připomínku před Nejvyšším.
- 17Tu všechen lid ihned společně padl na tvář k zemi a klaněl se svému Hospodinu, všemohoucímu Bohu nejvyššímu.
- 18Zpěváci vzdávali chvály svými hlasy, mnohohlasně zněl lahodný zpěv.
- 19Lid prosil Hospodina, Nejvyššího, modlil se před Milosrdným, dokud neskončily obřady k poctě Hospodina a probíhala bohoslužba.
- 20Potom velekněz sestoupil a vztáhl ruce nad celým shromážděním synů Izraele, aby svými ústy udělil Hospodinovo požehnání a směl vyslovit jeho jméno.
- 21A opět se klaněli, aby přijali požehnání od Nejvyššího.
- 22Dobrořečte nyní Bohu nás všech, který všude činí veliké věci, povznáší naše dny od zrození z lůna matky a jedná s námi podle svého milosrdenství.
- 23Kéž nám dá radostné srdce, a způsobí , aby byl v Izraeli pokoj v našich dnech i po všechny časy.
- 24Ať věrně zůstává s námi jeho milosrdenství a ať nás za našich dnů vykoupí.
- 25Ke dvěma pronárodům měla má duše odpor – a ten třetí není ani pronárodem:
- 26K těm, kteří sedí na hoře samařské, k Pelištejcům a k hlupákům, kteří přebývají v Šekemu.
- 27Rozumné a vzdělavatelné poučení vypsal v této knize Jéšua, syn Síracha, syna Eleazarova z Jeruzaléma, který vylil moudrost svého srdce.
- 28Blaze tomu, kdo se tím bude zabývat, a kdo to uloží do svého srdce, ten se stane moudrým.
- 29Bude-li to činit, zmůže všechno, poněvadž Hospodinovo světlo bude osvěcovat jeho stezku.
Sírachovec 49