Sírachovec 47
/b/Sir/47
- 1Po něm povstal Nátan, aby se stal prorokem za vlády Davidovy.
- 2Jako se tuk odděluje od pokojné oběti, tak i David od synů Izraele.
- 3Se lvy si hrál jako s kůzlaty a s medvědy jako s beránky.
- 4Což ve svém mládí nezabil obra a nezbavil lid pohany, když napřáhl ruku s kamenem v praku a srazil pyšného Goliáše?
- 5Vzýval totiž Hospodina, Nejvyššího, a ten dal jeho pravici sílu, aby zdolal onoho válečníka zkušeného v boji a vyvýšil roh svého lidu.
- 6Tak ho oslavovali jako vítěze nad desetitisíci, vzdávali mu chválu, svolávali na něho Hospodinova požehnání, když byl ozdoben korunou slávy;
- 7to všechno proto, že potřel nepřátele vůkol a rozdrtil nápor Pelištejců; srazil jejich roh, jak je tomu až do dnešního dne.
- 8Při každém svém činu velebil Svatého, Nejvyššího, a oslavoval jej . Celým svým srdcem zpíval žalmy a miloval toho, kdo je jeho tvůrcem.
- 9Ustanovil zpěváky při oltáři, aby z jejich úst zněly libé písně.
- 10Svátkům dodal lesk a slavnostní chvíle vybavil dokonalou nádherou, aby bylo při nich oslavováno svaté jméno Boží a aby svatyně od časného rána zvučela chválou .
- 11Hospodin prominul jeho hříchy a na věky vyvýšil jeho roh; obdařil ho královskou smlouvou a trůnem slávy v Izraeli.
- 12Jeho nástupcem se stal syn rozumný, který díky svému otci žil v bezpečí.
- 13Šalomoun kraloval v pokojných časech. Bůh mu dopřál klid zbraní na všech stranách, aby mohl vystavět dům jeho jménu a zbudovat svatyni trvající na věky.
- 14„Jak jsi byl již ve svém mládí moudrý, jako řeka naplněn prozíravostí!
- 15Tvá duše obsáhla celou zemi, naplnil jsi ji podobenstvími a jinotaji.
- 16Daleko na ostrovy proniklo tvé jméno a byl jsi milován pro svůj pokoj.
- 17Tvé písně, přísloví, podobenství a tvé odpovědi uváděly v úžas celý svět.
- 18Ve jménu Hospodina, Boha, který se nazývá Bůh Izraele, nashromáždil jsi zlata jako cínu a stříbra sis opatřil tolik jako olova.
- 19Měl jsi však slabost pro ženy a dovolil jsi jim , aby vládly tvým tělem.
- 20Poskvrnil jsi tak svou slávu a způsobil úhonu svému potomstvu; přivolal jsi Boží hněv na své děti a zavinil , že bolestně truchlili nad tvou pošetilostí.“
- 21Vladařství se rozdvojilo, z Efrajima vzešlo vzdorokrálovství.
- 22Hospodin však nechtěl zanechat svého milosrdenství, nechtěl, aby zaniklo něco z jeho slov, nechtěl vyhladit potomky svého vyvoleného a zničit potomstvo toho, který ho miloval. Jákobovi nechal zbytek lidu , odnoži z Davidova kořene dal přežít.
- 23Když Šalomoun ulehl ke svým otcům, zanechal po sobě ze svého potomstva vtělenou lidskou nedovtipnost, hlupáka Rechabeáma, který svým mdlým rozhodováním vyvolal odpor lidu.
- 24Potom Jarobeám, syn Nebatův, svedl Izraele k hříchu a Efrajima zavedl na cestu hříšnosti. Jejich hříchy se natolik rozmnožily, že byli vyhnáni ze své země.
- 25Vyhledávali kdejakou zvrácenost, až je stihl trest.
Sírachovec 46