Sírachovec 43
/b/Sir/43
- 1Chloubou výšin je čistá obloha, pohled na nebe je slavná podívaná.
- 2Slunce, jak se ukáže, vyhlašuje už při rozbřesku, jakým podivuhodným nástrojem je toto dílo Nejvyššího.
- 3O polednách vypražuje krajinu, kdo obstojí před jeho žárem?
- 4Při pracích vyžadujících žár se rozdmýchává pec, slunce však je trojnásob žhavější, když rozpaluje hory. Vydechuje ohnivý žár, paprsky, které vyzařuje, oslepují oči.
- 5Velký je Hospodin, který je učinil, podle jeho slov pospíchá svou cestou.
- 6Také měsíc vždy v pravou chvíli určuje časy a je věčným znamením.
- 7Měsíc je znamením, pomocí něhož se stanoví svátky, od úplňku se zmenšuje, až docela zmizí.
- 8Jeho jménem je nazván i úsek času: měsíc. Podivuhodně roste a mění se, jako maják pro zástupy na výšině září na nebeské klenbě.
- 9Krásou nebe je nádhera hvězd, skvost třpytící se na výsostech Hospodinových.
- 10Podle slov Svatého, podle jeho příkazu budou věčně stát, na svých stanovištích se nikdy neunaví.
- 11Pohlédni na duhu a dobrořeč tomu, kdo ji vytvořil, je neobyčejně krásná ve svém lesku.
- 12Obepíná nebe v nádherném oblouku, ruce Nejvyššího ji napjaly.
- 13Z jeho rozkazu se rozpoutá sněhová metelice, sesílá rychlé blesky svého soudu.
- 14Proto se otevírají nebeské sklady a mraky z nich vylétají jako ptáci.
- 15Svou velkou mocí nakupí mraky, které se pak tříští v oblázky krupobití.
- 16Když se ukáže, třesou se hory, podle jeho vůle vane jižní vítr.
- 17Svým hromobitím krotí zemi, též bouřlivým severákem a větrnou smrští.
- 18Jako když se ptáci slétají k zemi , sype vločky sněhu, a ty usedají, jako by se snášela hejna kobylek. Jeho krásnou bělostí je oslněno oko a srdce žasne nad jeho přívalem.
- 19Zemi posypává jíním jako solí, to když zmrzne, je jak hroty jehel.
- 20Zavane chladný severní vítr a na vodě se utvoří led. Objeví se všude, kde se drží voda, a přikryje ji jako pancířem.
- 21Stráví hory, sežehne poušť, zelené osení zničí jako oheň.
- 22Rychlým lékem, který vše zahojí , je mlha: padne rosa a po vedru přinese osvěžení.
- 23Mocí svého rozhodnutí zkrotil Bůh propastnou tůni a zasadil do ní ostrovy.
- 24Mořeplavci vypravují o moři a jeho nebezpečích, k ohromení všech, kdo to na vlastní uši slyší.
- 25Žijí tam neuvěřitelní a podivní tvorové, nejrůznější druhy živočichů a obrovští vodní netvoři.
- 26Jen s Boží pomocí dopluje k cíli ten, koho on poslal, jen jeho slovem to všechno tvoří řád.
- 27Mnohé by se ještě dalo povědět, a přesto bychom nedošli ke konci. Souhrnně řečeno: To vše je on.
- 28Kde najdeme sílu, abychom ho oslavovali? Vždyť on je větší než všechna jeho díla.
- 29Hospodin budí bázeň, je převeliký, jeho moc je podivuhodná.
- 30Vy, kteří oslavujete Hospodina, vyvyšujte ho , jak jen to dovedete, on bude i tak větší než všechna slova chvály . Vy, kdo mu provoláváte slávu, přidejte na síle a neumdlévejte, vždyť v tom stejně neuděláte dost.
- 31Kdo ho viděl, aby o něm mohl vyprávět? Kdo ho bude velebit takového, jaký doopravdy je?
- 32Mnohá tajemství jsou ještě větší než tato, neboť jsme spatřili dosud málo z jeho skutků.
- 33Hospodin je tvůrcem všeho a zbožným dal moudrost.