Sírachovec 22
/b/Sir/22
- 1Lenoch se podobá pokálenému kamenu, každý si odplivne nad jeho odporností.
- 2Lenoch se podobá hromádce hnoje, každý, kdo jej zvedne, otřepe ruku.
- 3Je hanba být otcem nevychovaného syna; narození dcery znamená újmu.
- 4Rozumná dcera získá jako dědictví manžela, ale nehodná způsobí zármutek tomu, kdo ji zplodil.
- 5Nestoudná dělá hanbu otci i manželu, u obou bude v pohrdání.
- 6Jako hudba v čase zármutku je hovor v nevhodnou chvíli; důtky a kázeň jsou v každé době výrazem moudrosti.
- 7Děti, které vedou dobrý život a mají co jíst, přikryjí nízký původ vlastních rodičů.
- 8Děti, které chvástavě pohrdají vším a jsou nevychované, poskvrňují ušlechtilý původ své rodiny.
- 9Kdo učí hlupáka, jako by slepoval střepy anebo budil spáče z hlubokého spánku.
- 10Kdo se domlouvá s hlupákem, jako by hovořil s ospalcem; ten se nakonec zeptá: „Co je?“
- 11Naříkej nad mrtvým, že pozbyl světla, nad hlupákem plač, že se mu nedostává rozumu. Nad mrtvým neplač tak hořce, neboť došel odpočinutí, ale život hlupáka oplakávej , vždyť je horší než smrt.
- 12Nářek nad mrtvým trvá sedm dní, ale nad svévolným hlupákem po všechny dny jeho života.
- 13S pošetilcem nenadělej mnoho řečí a k nerozumnému nechoď! Varuj se ho, abys neměl těžkosti a tvá pověst neutrpěla, až se s ním střetneš! Vyhni se mu a najdeš klid a nebudeš znechucen jeho ztřeštěností.
- 14Co může být těžší než olovo? Může mít jiné jméno než „hlupák“?
- 15Lehčím břemenem je písek, sůl i kus železa než člověk bez rozumu.
- 16Vazba trámů pevně pojící stavbu ani při zemětřesení nepovolí; tak i srdce zpevněné promyšlenou úvahou se v danou chvíli nebude bát.
- 17Srdce, které je upevněno rozumným myšlením, je jako ozdoba z malty na hladké stěně.
- 18Jako kůly postavené na výšině neodolají větru, tak neodolá děsivým představám zbabělé srdce hlupáka při jeho rozhodování.
- 19Z poraněného oka vytrysknou slzy, ze zraněného srdce vzejde zkušenost.
- 20Kdo hází kamením po ptácích, plaší je, kdo uráží přítele, zničí přátelství.
- 21Jestliže jsi vytasil meč na přítele, neztrácej naději, neboť je možno přátelství obnovit.
- 22Jestliže sis otevřel ústa na přítele, neboj se, neboť je možné smíření. Ale před potupou a pýchou, před vyzrazeným tajemstvím a zákeřnou ranou uteče každý přítel.
- 23Získej si důvěru bližního, když je v nouzi, abys byl spolu s ním naplněn jeho štěstím. V čas soužení u něho vytrvej, abys měl podíl na jeho dědictví.
- 24Oheň se napřed projevuje kouřením z komína a dýmem, podobně nadávky se objevují před krveprolitím.
- 25Nebudu mít strach chránit přítele a neobrátím se k němu zády.
- 26Potká-li mě kvůli němu něco zlého, každý, kdo to uslyší, bude se mít před ním na pozoru.
- 27Kdo postaví stráž před má ústa a mé rty uzavře pečetí obezřetnosti, aby nepřivodily můj pád a můj jazyk aby mne nezahubil?