Sírachovec 20
/b/Sir/20
- 1Je výtka vyřčená v nepravý čas, a je mlčení, v němž se projeví rozumnost člověka.
- 2Oč lepší je někomu domlouvat než se na něho osopit.
- 3Kdo se přizná, ochrání se před zneuctěním.
- 4Jako kleštěnec, který by chtěl zbavit dívku panenství, tak dopadne ten, kdo právo prosazuje násilím.
- 5Někdo mlčí, a je shledán moudrým, jiný je nenáviděn pro svou upovídanost.
- 6Někdo mlčí, protože nenachází odpověď, a jiný mlčí, protože zná vhodný čas.
- 7Moudrý člověk bude mlčet, dokud nepřijde ta pravá chvíle, avšak nerozumný mluvka vždycky mluví v nepravý čas.
- 8Kdo je upovídaný, vyslouží si opovržení, kdo zneužívá moc, vzbudí nenávist.
- 9Někdo dochází úspěchu v neštěstí, někomu je zisk ke škodě.
- 10Za svou štědrost nesklidí vždy dárce vděk, jindy přinese dar dvojnásobnou odměnu.
- 11Honba za slávou přivodí někdy ponížení, někdo však z pokoření pozdvihne hlavu.
- 12Někdo kupuje mnoho za málo, jiný to zaplatí sedminásobně.
- 13Moudrý si získá oblibu málo slovy, kdežto hlupáci nadarmo plýtvají zdvořilostmi.
- 14Dar od pošetilce ti nepřinese užitek, vždyť on má velké oči:
- 15daruje málo a mnoho o tom namluví, bude svá ústa otvírat jako vyvolavač; dnes půjčí, a zítra bude žádat zpět. Takový člověk je odporný.
- 16Hlupák bude říkat: „Nemám přítele, ba ani vděk za svoje dobrodiní.
- 17Kdo jedí můj chléb, zle o mně mluví.“ Kolikrát a jak mnozí se takovému vysmějí.
- 18Je lépe uklouznout na dláždění nežli jazykem, k pádu zlých dochází naráz.
- 19Nevychovanec je jako slovo nevhod vyřčené ; bude stále v ústech pošetilců.
- 20Podobenství z úst hlupáka se nesetká s ohlasem, protože je pověděl v nepravý čas.
- 21Někomu brání chudoba, aby hřešil, ale bude mít klid a nebude trápen výčitkami .
- 22Někdo ničí sám sebe ze studu před lidmi , i před pošetilcem se bude ničit.
- 23Někdo ze studu příteli něco slíbí a zbytečně si z něho udělá nepřítele.
- 24Lež je hanebná poskvrna člověka, bude stále v ústech nepoctivých lidí .
- 25Lepší je zloděj, než kdo soustavně lže, dědictvím obou však bude záhuba.
- 26Lhář je zvyklý na hanbu a ostuda na něm lpí stále.
- 27Moudrý se dostává svými sliby do popředí a rozumný muž se líbí velmožům.
- 28Kdo obdělává půdu, navršuje svůj stoh, a kdo se líbí velmožům, dosáhne odpuštění nepravosti.
- 29Pohostinnost a dary zaslepují oči moudrých a jako uzda v ústech umlčují káravá slova .
- 30Skrytá moudrost a zakopaný poklad – k čemu je to obojí užitečné?
- 31Lepší je člověk, který skrývá svou hloupost, než člověk, který skrývá svou moudrost.