Sírachovec 16
/b/Sir/16
- 1Nedychti po množství nezdárných dětí a neraduj se ze svévolných synů.
- 2I kdyby jich přibývalo, neraduj se z nich, není-li při nich bázeň před Hospodinem.
- 3Neskládej naději v jejich život a nespoléhej na jejich množství; lepší je jeden bohabojný než tisíc svévolných , a je lépe zemřít bezdětný než mít svévolné děti.
- 4Jediný rozumný může povznést město, zatímco pokolení svévolníků je může obrátit v poušť.
- 5Mnoho takových věcí jsem viděl na vlastní oči a k sluchu se mi doneslo leccos ještě hroznějšího.
- 6Proti shromáždění hříšníků vyšlehne oheň a proti vzpurnému pronárodu vzplane hněv.
- 7Nebylo odpuštěno ani pradávným obrům, když se vzbouřili v celé své síle.
- 8Neušetřil ty, mezi nimiž pobýval Lot, zhnusili se mu svou pýchou.
- 9Nesmiloval se nad pronárodem, který propadl záhubě, nad těmi, kdo byli vyhnáni pro své hříchy.
- 10A stejně tak nad šestkrát stotisíci putujících, kteří se srotili v zatvrzelosti svého srdce.
- 11I kdyby tu byl jediný tvrdošíjný, bylo by divné, kdyby nebyl potrestán; u Boha je milosrdenství i hněv, je mocný nejen v odpouštění, ale i když vyleje svůj hněv.
- 12Jak mnohé je jeho milosrdenství, tak mnohé je i jeho kárání, člověka bude soudit podle jeho skutků.
- 13Hříšník neuteče se svou kořistí a trpělivost zbožného nepřijde zkrátka.
- 14Každému skutku milosrdenství dá Hospodin místo, každý dojde podle svých skutků odplaty.
- 15Hospodin zatvrdil srdce faraónovo, aby ho nepoznal, aby jeho (= Boží) skutky se staly známými pod nebem.
- 16Všemu stvoření se stalo jeho milosrdenství zjevným, když rozdělil světlo i temnotu mezi lidi.
- 17Neříkej: „Skryji se před Hospodinem, kdo by si na mne tam nahoře vzpomněl? V lidském davu nebudu poznán, co je má duše proti nespočetnosti tvorstva?“
- 18Hle, samo nebe i nebesa nebes, propast i země se budou při jeho navštívení třást.
- 19Stejně i hory a základy světa se zachvějí strachem, až na ně upře svůj zrak.
- 20Ale o tom ať mysl nepřemýšlí, kdo by mohl porozumět Božím cestám?
- 21Jako smršť, kterou člověk nevidí, i množství Božích skutků zůstane utajeno.
- 22„Kdo bude ohlašovat jeho skutky spravedlnosti a kdo na ně bude čekat? Vždyť doba smlouvy je vzdálená.“
- 23Jen omezenec takto uvažuje, jen člověk pošetilý a svedený může uvažovat tak hloupě.
- 24Poslechni mne, synu, a uč se vědění; nakloň své srdce k mým slovům.
- 25Odhalím ti dobře uvážené naučení a pečlivě tě obeznámím s věděním.
- 26Podle Hospodinova záměru jsou tu jeho díla od počátku, jakmile je učinil, přidělil jim místa.
- 27Uspořádal svá díla navěky, rozsah jejich vlády určil podle jejich druhů; nepodlehla hladu ani nezemdlela a nezanechala ani své práce.
- 28Jedno neutlačuje druhé a Božímu slovu neodepřou poslušnost navěky.
- 29A po tom všem Hospodin shlédl na zem a zahrnul ji svou dobrotou.
- 30Její povrch zaplnil rozmanitým tvorstvem, a do ní se všechno zas vrací.