Žalmy 94
/b/Ps/94
- 1Bože mstiteli, Hospodine, Bože mstiteli, zaskvěj se!
- 2Povznes se výše, ty soudce země, dej odplatu pyšným.
- 3Dlouho ještě svévolníci, Hospodine, dlouho ještě svévolníci budou jásat?
- 4Chrlí drzé řeči, chvástají se všichni pachatelé ničemností
- 5a deptají tvůj lid, Hospodine, činí příkoří dědictví tvému,
- 6vraždí vdovu a bezdomovce, sirotky zabíjejí.
- 7Říkají: „Hospodin nevidí, Bůh Jákobův to nepostřehne.“
- 8Přijdete na to, vy tupci z lidu, hlupáci, pochopíte to někdy?
- 9Neslyší snad ten, jenž učinil ucho? Nedívá se snad ten, jenž vytvořil oko?
- 10Neumí snad trestat ten, jenž kárá pronárody, ten, jenž učí člověka, co by měl vědět?
- 11Hospodin zná smýšlení lidí; jsou pouhý vánek.
- 12Blaze muži, jehož, Hospodine, káráš, jehož svým zákonem vyučuješ:
- 13Dopřeješ mu klidu ve zlých dnech, zatímco se bude kopat jáma svévolníku.
- 14Vždyť Hospodin lid svůj neodvrhne, své dědictví neopustí.
- 15Na soudu opět zavládne spravedlnost, půjdou za ní všichni, kteří mají přímé srdce.
- 16Kdo se mne zastane proti zlovolníkům? Kdo se za mne postaví proti pachatelům ničemností?
- 17Kdyby mi Hospodin nepomáhal, zakrátko bych bydlel v říši ticha.
- 18Řeknu-li: „Už ujíždí mi noha,“ podepře mě tvé milosrdenství, Hospodine.
- 19Když v mém nitru roste neklid, naplní mě útěcha tvá potěšením.
- 20Může být tvým spojencem trůn zhouby, který proti právu jen trápení plodí?
- 21Napadají duši spravedlivou, nevinnou krev viní ze svévole.
- 22Ale Hospodin je můj hrad nedobytný, můj Bůh je má útočištná skála.
- 23Obrátí proti nim jejich ničemnosti, umlčí je jejich vlastní zlobou, umlčí je Hospodin, Bůh náš!