Žalmy 94
/b/Ps/94
- 1Bože mstiteli, Hospodine, Bože mstiteli, zaskvěj se! 
 - 2Povznes se výše, ty soudce země, dej odplatu pyšným. 
 - 3Dlouho ještě svévolníci, Hospodine, dlouho ještě svévolníci budou jásat? 
 - 4Chrlí drzé řeči, chvástají se všichni pachatelé ničemností 
 - 5a  deptají tvůj lid, Hospodine, činí příkoří dědictví tvému, 
 - 6vraždí vdovu a bezdomovce, sirotky zabíjejí. 
 - 7Říkají: „Hospodin nevidí, Bůh Jákobův to nepostřehne.“ 
 - 8Přijdete na to, vy tupci z lidu, hlupáci, pochopíte to někdy? 
 - 9Neslyší  snad  ten, jenž učinil ucho? Nedívá se  snad  ten, jenž vytvořil oko? 
 - 10Neumí  snad  trestat ten, jenž kárá pronárody, ten, jenž učí člověka, co by měl vědět? 
 - 11Hospodin zná smýšlení lidí; jsou pouhý vánek. 
 - 12Blaze muži, jehož, Hospodine, káráš, jehož svým zákonem vyučuješ: 
 - 13Dopřeješ mu klidu ve zlých dnech, zatímco se bude kopat jáma svévolníku. 
 - 14Vždyť Hospodin lid svůj neodvrhne, své dědictví neopustí. 
 - 15Na soudu opět zavládne spravedlnost, půjdou za ní všichni, kteří mají přímé srdce. 
 - 16Kdo se mne zastane proti zlovolníkům? Kdo se za mne postaví proti pachatelům ničemností? 
 - 17Kdyby mi Hospodin nepomáhal, zakrátko bych bydlel v  říši  ticha. 
 - 18Řeknu-li: „Už ujíždí mi noha,“ podepře mě tvé milosrdenství, Hospodine. 
 - 19Když v mém nitru roste neklid, naplní mě útěcha tvá potěšením. 
 - 20Může být tvým spojencem trůn zhouby, který proti právu  jen  trápení plodí? 
 - 21Napadají duši spravedlivou, nevinnou krev viní ze svévole. 
 - 22Ale Hospodin je můj hrad nedobytný, můj Bůh je má útočištná skála. 
 - 23Obrátí proti nim jejich ničemnosti, umlčí je jejich vlastní zlobou, umlčí je Hospodin, Bůh náš!