Žalmy 9
/b/Ps/9
- 1Pro předního zpěváka. Podle mút-labben. Davidův.
- 2Hospodine, celým svým srdcem ti vzdávám chválu, o všech divuplných činech tvých chci vypravovat.
- 3Budu se radovat, jásotem tě oslavovat, tvému jménu, Nejvyšší, pět žalmy.
- 4Moji nepřátelé obrátí se nazpět, upadnou a zhynou před tvou tváří,
- 5protožes mi zjednal právo, obhájils mě, usedl jsi na trůn, soudce spravedlivý.
- 6Okřikl jsi pronárody, do záhuby svrhl svévolníka, jejich jméno zahladil jsi navěky a navždy.
- 7Po nepříteli zůstaly provždy jen trosky. Vyvrátil jsi jejich města, i památka na ně zašla.
- 8Hospodin však bude trůnit věčně, soudnou stolici má připravenu.
- 9Rozsoudí svět spravedlivě, povede při národů dle práva.
- 10Hospodin je zdeptanému nedobytným hradem, v dobách soužení je hradem nedobytným.
- 11V tebe nechť doufají, kdo znají tvé jméno. Vždyť ty, kdo se dotazují po tvé vůli , neopouštíš, Hospodine.
- 12Pějte žalmy Hospodinu, který na Sijónu trůní, oznamujte mezi lidmi jeho skutky.
- 13Za prolitou krev k odpovědnosti volá, pamatuje na ni, na úpění ponížených nezapomněl.
- 14Hospodine, smiluj se nade mnou, pohleď, jak mě ponižují ti, kteří mě nenávidí, smiluj se ty, jenž mě zvedáš z bran smrti!
- 15O všech chvályhodných činech tvých chci vypravovat v branách sijónské dcery, budu jásat nad tím, žes mě spasil.
- 16Pronárody klesly do pasti, již udělaly, v síti, kterou nastražily, uvízla jim noha.
- 17Hospodin tu zřejmě zjednal právo: svévolník uvízl v léčce přichystané vlastní rukou. – Higgájón.
- 18Do podsvětí se navrátí svévolníci, všechny pronárody, jež na Boha zapomněly.
- 19Ubožák však nikdy neupadne v zapomnění; naděje ponížených nikdy neztroskotá.
- 20Povstaň, Hospodine, ať si člověk nezakládá na své moci ať už pronárody stanou před tvým soudem!
- 21Hospodine, zdrť je strachem, ať si pronárody uvědomí, že jsou jenom lidé.