Žalmy 9
/b/Ps/9
- 1Pro předního zpěváka. Podle mút-labben. Davidův. 
 - 2Hospodine, celým svým srdcem  ti  vzdávám chválu, o všech divuplných činech tvých chci vypravovat. 
 - 3Budu se radovat, jásotem tě oslavovat, tvému jménu, Nejvyšší, pět žalmy. 
 - 4Moji nepřátelé obrátí se nazpět, upadnou a zhynou před tvou tváří, 
 - 5protožes mi zjednal právo, obhájils mě, usedl jsi na trůn, soudce spravedlivý. 
 - 6Okřikl jsi pronárody, do záhuby svrhl svévolníka, jejich jméno zahladil jsi navěky a navždy. 
 - 7Po  nepříteli zůstaly provždy jen trosky. Vyvrátil jsi  jejich  města,  i  památka na ně zašla. 
 - 8Hospodin však bude trůnit věčně, soudnou stolici má připravenu. 
 - 9Rozsoudí svět spravedlivě, povede při národů dle práva. 
 - 10Hospodin je zdeptanému nedobytným hradem, v dobách soužení je hradem nedobytným. 
 - 11V tebe nechť doufají, kdo znají tvé jméno. Vždyť ty, kdo se dotazují po tvé  vůli , neopouštíš, Hospodine. 
 - 12Pějte žalmy Hospodinu, který na Sijónu trůní, oznamujte mezi lidmi jeho skutky. 
 - 13Za prolitou krev k odpovědnosti volá, pamatuje na ni, na úpění ponížených nezapomněl. 
 - 14Hospodine, smiluj se nade mnou, pohleď, jak mě ponižují ti, kteří mě nenávidí,  smiluj se  ty, jenž mě zvedáš z bran smrti! 
 - 15O všech chvályhodných činech tvých chci vypravovat v branách sijónské dcery, budu jásat nad tím, žes  mě  spasil. 
 - 16Pronárody klesly do pasti, již udělaly, v síti, kterou nastražily, uvízla jim noha. 
 - 17Hospodin tu zřejmě zjednal právo: svévolník uvízl v léčce přichystané vlastní rukou. – Higgájón. 
 - 18Do podsvětí se navrátí svévolníci, všechny pronárody, jež na Boha zapomněly. 
 - 19Ubožák však nikdy neupadne v zapomnění; naděje ponížených nikdy neztroskotá. 
 - 20Povstaň, Hospodine, ať si člověk nezakládá na své moci ať  už  pronárody stanou před tvým soudem! 
 - 21Hospodine, zdrť je strachem, ať si pronárody uvědomí, že jsou  jenom  lidé.