Žalmy 77
/b/Ps/77
- 1Pro předního zpěváka, podle Jedútúna. Pro Asafa, žalm.
- 2Úpěnlivě volám k Bohu, volám k Bohu, kéž mi přeje sluchu!
- 3V den svého soužení se dotazuji Panovníka, v noci k němu vztahuji své ruce bez umdlení, má duše se utěšit nedá.
- 4Připomínám si Boha a sténám, přemítám a jsem na duchu skleslý.
- 5Nutíš moje oči k bdění, jsem vzrušen a nejsem schopen slova.
- 6Myslím na dny dávnověké, na pradávná léta.
- 7V noci si připomínám, jak jsem na struny hrával, v srdci přemítám a duch můj hloubá:
- 8Zatvrdil se Panovník na věky věků? Nikdy už svou přízeň neprojeví?
- 9Je snad jeho milosrdenství pryč natrvalo? Nebude už mluvit v dalších pokoleních?
- 10Což Bůh zapomněl na smilování? V hněvu uzavřel zdroj svého slitování?
- 11Pravím: V tom tkví moje bolest, že se změnila pravice Nejvyššího.
- 12Skutky Hospodinovy si připomínám, připomínám si onen tvůj div z dávnověku.
- 13Rozjímám o všech tvých činech a přemítám o tvých skutcích.
- 14Bože, tvá cesta je svatá. Který bůh je velký jako Bůh náš ?
- 15Ty jsi Bůh, jenž činí divy! Svoji moc jsi dal národům poznat.
- 16Svůj lid jsi vykoupil vlastní paží, syny Jákobovy, Josefovy.
- 17Spatřily tě vody, Bože, vody tě spatřily a svíjely se v křeči, ba i tůně propastné se hnuly.
- 18Z oblaků se lily proudy vod, hrom duněl v mračnech, rozletěly se tvé šípy.
- 19Přivalilo se tvé hromobití, nad světem se rozsvítily blesky, země se pohybovala a třásla.
- 20Tvá cesta šla mořem, množstvím vod tvá stezka, aniž bylo znát tvé stopy.
- 21Svůj lid jsi vedl jak stádce rukou Mojžíše a Árona.