Žalmy 62
/b/Ps/62
- 1Pro předního zpěváka, podle Jedútúna. Davidův.
- 2Jen v Bohu se ztiší duše má, od něho vzejde mi spása.
- 3Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nikdy nic neotřese.
- 4Jak dlouho budete napadat člověka? Zabitím hrozíte všichni jak stěna nahnutá, jako zeď podkopaná.
- 5Stále se radí, jak strhnout ho z výše, ve lhaní zálibu našli, žehnají ústy, zlořečí v nitru.
- 6Jen zmlkni před Bohem, duše má, vždyť on mi naději vlévá .
- 7Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nic neotřese.
- 8Má spása a sláva je v Bohu, on je má mocná skála, v Bohu mám útočiště.
- 9Lide, v každý čas v něho doufej, vylévej před ním své srdce! Bůh je naše útočiště.
- 10Lidé jsou jen vánek, urození jsou jen lživé zdání . Na váze stoupají vzhůru, dohromady jsou lehčí než vánek.
- 11Neslibujte si nic od útisku, nedejte se šálit tím, že něco uchvátíte, k jmění, byť i přibývalo, neupněte srdce.
- 12Bůh promluvil jednou, dvojí věc jsem slyšel: Bohu patří moc,
- 13i milosrdenství je, Panovníku, tvoje. Ty každému splatíš podle jeho skutků.